Americké tanky v Polsku nás ohrožují, postěžovala si Moskva

Rozmístění amerických tanků v Polsku podle Moskvy ohrožuje ruské zájmy a bezpečnost. Část těžké vojenské výzbroje se v následujících měsících přesune do Pobaltí. Celkem čítá americké brigádní uskupení na 3,5 tisíce vojáků. Podporu spojencům z NATO slíbil americký prezident Barack Obama po ruské anexi Krymu v roce 2014.

O posílení východního křídla Aliance rozhodl summit NATO, který se loni v červenci konal ve Varšavě.

„Díváme se na to jako na hrozbu. Jsou to kroky, které ohrožují naše zájmy, naši bezpečnost, a to tím spíše, že třetí země – a není to ani evropský stát – zvyšuje svou vojenskou přítomnost u našich hranic v Evropě,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Podle něj by každá země vnímala negativně zvyšování cizí vojenské přítomnosti ve svém okolí.

 Americké tanky, samohybná děla a bojová vozidla pěchoty mají být rozmístěny v posádkách Žagaň (česky Zaháň) a Drawsko Pomorskie na západu a severozápadu Polska, kde se od února počítá se společnými cvičeními s evropskými spojenci.

Z Polska se pak má část sil přemístit do Pobaltí, další do Bulharska a Rumunska a týlová jednotka do Německa.

Americké brigádní uskupení čítá celkem 3500 vojáků a více než 400 pásových a přes 900 kolových vozidel, včetně 87 tanků M1A2 Abrams, 18 samohybných houfnic Paladin, 144 bojových vozidel pěchoty Bradley i více než 400 vozů Humvee.

V souvislosti s nástupem nového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa panují na východě Evropy obavy, aby se prezident nesnažil vycházet s Kremlem na úkor jejich bezpečí. Trump dříve mluvil o tom, že by mohl uznat Krym za součást Ruska, pokud to mělo vzájemně vztahy s Moskvou zlepšit.

Nezradíme vás, slibuje Evropě budoucí šéf americké diplomacie

Kandidát na amerického ministra zahraničí Rex Tillerson ale během svého „grilování“ v Kongresu zdůraznil, že Washington bude dodržovat závazky ke spojencům a neporuší princip kolektivní obrany v rámci NATO.

Ruská anexe Krymu je podle budoucího šéfa americké diplomacie porušením mezinárodního práva a Spojené státy potřebují mít v ruce nástroj, aby zabránily podobnému použití síly v budoucnu.

Washington ale potřebuje zlepšit vztahy s Moskvou, aby se ze stálého soka stala „občasným partnerem“, podotkl Tillerson.

Také Kreml stále doufá ve zlepšení vztahů. „Trump přinejmenším hovoří o ochotě k dialogu. To neznamená ochotu souhlasit se vším, to ani nelze a ani to v Moskvě nečekáme. Ale vést dialog je to, v co je záhodno doufat a co nám pomůže hledat východisko z mnoha komplikovaných situací,“ konstatoval Putinův mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 3 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 5 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...