Washington - Spojené státy si nedělají iluze, že Írán přijme nabídku k obnovení jednání o jeho jaderném programu. Na odpověď Teheránu proto Washington již nebude příliš dlouho čekat. Uvedla to americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová v rozhovoru, který v neděli zveřejnila místní média. Americký prezident Barack Obama přitom po svém lednovém nástupu do úřadu nabídl Íránu "nový začátek" ve vzájemných vztazích a skupina šesti zemí Francie, Spojené státy, Británie, Rusko, Čína a Německo navrhla Teheránu zahájit do konce roku dialog k íránskému jadernému programu. Vztahy se však opět vyhrotily kolem červnové volby íránského prezidenta, ve kterých opět vyhrál představitel ultrakonzervativního křídla Mahmúd Ahmadínežád.
USA si nedělaly iluze už před íránskými volbami
Spojeným státům nezbývá než jednat s vládou íránského prezidenta Ahmadínežáda, přestože jsou si vědomy podezření, že byl znovuzvolen pomocí podvodů. USA sympatizují s těmi, kteří proti výsledku voleb protestovali, uvedla šéfka americké diplomacie. Washington podle ní v září přehodnotí své úsilí k získání Íránu zpět k jednacímu stolu.
„Neděláme si žádné iluze. Nedělali jsme si žádné iluze již před jejich volbami, že dosáhneme angažovanosti (Íránu), kterou očekáváme,“ řekla Clintonová redakci CNN. Prezident podle ní také řekl, že v září se rozhodne. „Pokud bude nějaká odpověď (Íránu), musí přijít rychle. Okno nenecháme otevřené trvale“.
Írán odmítá zastavit obohacování uranu
Západ v čele s USA se obává, že Írán usiluje o výrobu jaderné zbraně. Teherán to odmítá s tím, že vyvíjí jen jadernou energetiku. Teherán je zatím ochoten jednat o svém jaderném programu pouze s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, ale ani té neumožňuje kontrolu svých jaderných zařízení. Írán odmítá zastavit obohacování uranu a kvůli tomu čelí sankcím RB OSN, které však tuto ropnou velmoc podle všeho zvlášť neznepokojují.
