Americká armáda by mohla ubytovat až 20 tisíc dětí migrantů

Události ČT: Děti migrantů může ubytovat armáda (zdroj: ČT24)

Americká armáda by ve svých zařízeních mohla dočasně ubytovat až 20 tisíc dětí imigrantů, které jsou v USA bez rodičů nebo jsou jejich rodiče zadrženi kvůli nelegálnímu přechodu hranic. Na Pentagon se totiž obrátily úřady, které řeší široce kritizovanou situaci dětí odebíraných přistěhovalcům, uvedla agentura Reuters. Prezident Trump nakonec po vlně nevole tuto praxi ve středu zrušil. Podle zdroje agentury AP už se se svými rodiči znovu setkalo 500 dětí z celkového počtu asi 2300.

Spojené státy ale teď řeší nevyhovující situaci s improvizovanými detenčními centry. Armáda už proto vytipovala tři základny v Texasu a bude posuzovat čtvrtou v Arkansasu, uvedla mluvčí Dana Whiteová.

„Žádost o dočasné ubytování – ve stupňující se politické bitvě kolem zadržených migrantů – vzneslo ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí a ministerstvo obrany požadavek přijalo,“ dodal mluvčí Pentagonu Jamie Davis. 

Obrázky odebraných dětí, které jsou za mřížemi v detenčních zařízeních, vyvolaly silnou kritiku veřejnosti i politiků nejen v USA. Prezident Donald Trump nakonec ve středu couvl od drsné praktiky a vydal dekret, kterým odebírání dětí migrantům zadrženým po nelegálním přechodu hranice zrušil.

Podle právníků jsou kolem Trumpova dekretu nejasnosti

Kolem Trumpových kroků ovšem nadále panují nejasnosti. Prezident sice nařídil navrátit přistěhovalcům jejich odebrané děti, není však zcela zřejmé, zda se s nimi shledají ve věznici, či na svobodě. Právníci podotýkají, že dřívější rozhodnutí amerického soudu stanovilo lhůtu pro pobyt dětí ve věznici s rodiči na 20 dní a zatím není jasné, zda budou po jejím uplynutí rodiny opět rozděleny.

Druhou možností je přinejmenším dočasné zrušení trestního stíhání za ilegální překročení hranice, o níž ve čtvrtek psal list The Washington Post. Podle ministerstva spravedlnosti byla však zpráva nepřesná.

Zhruba 500 z dětí, které byly od květnového zpřísnění pravidel odděleny od rodin, už se opět shledalo s blízkými. Není však jasné, kolik z nich se dočkalo v důsledku Trumpova nařízení a zda byly děti umístěny k rodičům do vazby.

Republikáni se stále nedohodli na kompromisu o migraci, hlasování znovu odloženo

Kvůli odebírání dětí migrantů jsou rozděleni i Trumpovi republikáni, kteří v Kongresu znovu odložili hlasování o kompromisní verzi imigračního zákona. Ten má kromě omezení migrace stanovit, že nelze oddělovat děti od jejich rodičů, ani kdyby rodina překročila hranice ilegálně.

Původně bylo hlasování plánováno v noci na pátek, republikáni ale nevyřešili spory ohledně klíčových pasáží, a proto odložili hlasování na příští týden, uvedla agentura Reuters.

Kongresmani dostali tento týden na stůl dva návrhy zákona omezující legální migraci do USA. Zatímco konzervativní návrh, který přistěhovalectví omezoval výrazněji, umírnění republikáni společně s demokraty zamítli, větší šanci na přijetí má zmiňovaný kompromisní návrh.

Americký prezident Donald Trump v pátek na twitteru vyzval republikány v Kongresu, aby neplýtvali časem a imigrační zákon již neřešili, neboť ho demokraté stejně nepodpoří. Prezident chce s hlasováním počkat až na dobu po listopadových volbách, od kterých očekává silnější republikánskou pozici v Kongresu.

„I když bude sto procent republikánů hlasovat v Senátu, tak potřebujeme deset demokratických hlasů, abychom dosáhli tolik potřebného imigračního zákona,“ napsal Trump s tím, že demokraté v zákonodárném sboru z politických důvodů jen házejí republikánům klacky pod nohy. „Nestarají se o zločin, který přichází od hranic! Potřebujeme zvolit více republikánů!“ uvedl.

„Republikáni by měli přestat plýtvat svým časem na imigraci, dokud v listopadu nezvolíme více senátorů a kongresmanů,“ poznamenal prezident. Republikáni nyní sice ovládají Sněmovnu reprezentantů a také Senát, ale ve stočlenném Senátu drží jen těsnou většinu 51 křesel, což jim komplikuje schvalovací proces v případech, kdy je nutná podpora šedesáti hlasů. 

Řešení patové situace je podle Trumpa jednoduché. „Zvolte v listopadu více republikánů a my schválíme ty nejlepší, nejspravedlivější a nejúplnější imigrační zákony na světě. Nyní máme ty nejpitomější a nejhorší,“ uvedl prezident s tím, že heslem demokratů je vzdor, zatímco republikáni se řídí mottem tvoř.

Vůdce republikánské většiny ve sněmovně Kevin McCarthy chce i tak o zákonu hlasovat. „Se zákonem míříme do pléna,“ řekl McCarthy na adresu republikánského kompromisního návrhu zákona o migraci.

V listopadu budou Američané vybírat nové složení celé Sněmovny reprezentantů a také třetiny Senátu. Demokraté si od voleb slibují ovládnutí alespoň jedné z kongresových komor. Pokud se jim to skutečně podaří, značně tak republikánskému prezidentovi Trumpovi zkomplikují vládu v jeho druhé polovině prezidentského mandátu.

Zákon má ochránit „snílky“

Imigrační zákon počítá mimo jiné s ochranou takzvaných snílků, kteří přišli jako přistěhovalci do USA už jako děti a dlouhodobě tam žijí. V rámci normy budou také schváleny peníze na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Demokraté ale i tento návrh odmítají, a pokud by prošel sněmovnou, hodlají jeho přijetí zablokovat v Senátu.

„I tento kompromisní návrh totiž obsahuje uvolnění peněz na výstavbu fyzické bariéry na hranicích s Mexikem, což demokraté vždy odmítali. Tvrdí, že těch odhadovaných 20 miliard dolarů jsou vyhozené peníze, protože fyzická bariéra nebude fungovat. Podle nich by se proto tyto finance měly využít jinak,“ uvedl zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský.

Horizont ČT24: Melanie Trumpová a její kontroverzní vzkaz (zdroj: ČT24)

Amerika mezitím řeší bundu první dámy Melanie Trumpové: ta totiž vyrazila na návštěvu texaského centra, kde jsou internovány děti odebrané přistěhovalcům, a na zádech její khaki bundy byl vidět bílý nápis: „Je mi to úplně jedno, a vám?“

Podle mluvčí manželky amerického prezidenta Donalda Trumpa nebyl ve volbě oblečení první dámy žádný skrytý význam. Americký prezident později na Twitteru uvedl, že to byl nápis „odkazující na média, která šíří falešné zprávy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Speciální vysílání: Trump slíbil vyslat vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Trump ještě v pondělí zamíří do Bílého domu, chopí se svých pravomocí a podepíše řadu prezidentských dekretů. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
14:41Aktualizovánopřed 3 mminutami

Fiala: Vztahy mezi Českem a USA se budou úspěšně rozvíjet i s Trumpem

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou.
18:58Aktualizovánopřed 5 mminutami

Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.
06:28Aktualizovánopřed 9 mminutami

Trumpovi blahopřejí světoví státníci, Zelenskyj mluví o naději na spravedlivý mír

Německý kancléř Olaf Scholz poblahopřál americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi k nástupu do funkce. Na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty Evropské unie. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že silná a sjednocená Evropa bude partnerem nové americké administrativě, bude mít ale vždy na mysli evropské zájmy.
před 52 mminutami

Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Bývalý americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.
13:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Někde výhodné, jinde konec na ulici, říká o zdravotním pojištění v USA expert

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.
před 3 hhodinami

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin.
13:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump chce mluvit s Putinem, vyšší cla podle médií odkládá

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
07:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...