Američané vzpomínají na oběti útoků z 11. září

New York - Dnes je tomu právě sedm let, co dvě letadla unesená teroristy vletěla do Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku a jedno spadlo na Pentagon. Čtvrté se zřítilo v neobydlené oblasti v Pensylvánii. Pietní ceremoniály se konaly na místech tragických událostí v New Yorku, Washingtonu a u pensylvánského města Shakesvillu. Pietní vzpomínky se v New Yorku účastní i oba prezidentští kandidáti Barack Obama a John McCain. Ve Pentagonu byl otevřen nový památník obětem útoků.

Na místě, kde stály mrakodrapy WTC, se dnes konal už tradiční pietní akt s předčítáním jmen všech 2751 obětí. Spolu s jejich příbuznými letos četli jména i studenti z 90 států světa, včetně České republiky. Příbuzní obětí pokládali květiny na místo, kde stály mrakodrapy. Podle tradice se také nad místem neštěstí čtyřikrát rozhostila minuta ticha připomínající okamžiky, kdy letadla narazila do mrakodrapů a kdy se obě budovy zřítily.     

K sedmému výročí útoků byl dnes u washingtonského Pentagonu otevřen také první památník. V parku v těsné blízkosti budovy, do níž teroristé navedli jedno z letadel, bylo postaveno 184 laviček nesoucích jména 184 obětí. Slavnostního otevření památníku se zúčastnil také americký prezident George Bush.

Ten zde s odkazem na útoky z 11. září 2001 poznamenal, že „21. století začalo obrovským zápasem mezi silami svobody a silami teroru“. Podle Bushe se díky památníku o tragédii dovědí víc i další generace. „Dovědí se, že tato generace Američanů splnila svoji povinnost. Neunavili jsme se, nezaváhali jsme, nechybili jsme,“ prohlásil Bush.     Pietní vzpomínky se konaly také  i u provizorního památníku nedaleko Shakesvillu, kde krátce promluvil také John McCain, a na řadě dalších míst, včetně například newyorské burzy. Dnes se ještě očekává společná pieta prezidentských kandidátů Johna McCaina a Baracka Obamy, kteří se dohodli, že v tento den upustí od volebních střetů, aby ponechali prostor vzpomínkám na zemřelé.

Jestli ve světě panuje jednoznačný souhlas, že za útoky stojí teroristické hnutí al-Káida, zjišťovala organizace World Public Opinion. Průzkumu se účastnilo přes 16 tisíc lidí ze 17 zemí světa. O odpovědnosti al-Káidy nepochypuje 46 procent z nich, 15 procent viní americkou vládu, sedm procent Izrael.

Kdo je zodpovědný za útoky z 11. září 2001?


K útokům se přihlásil Usáma bin Ládin a al-Káida. Prokazatelně je provedlo 19 teroristů arabského původu, z nich 15 bylo občany Saúdské Arábie. Všichni zahynuli spolu s oběťmi.

ODSOUZENÍ:  

Zacarias Moussaoui - V květnu 2006 dostal doživotí bez možnosti propuštění, letos se proti rozsudku znovu odvolal. Je to Francouz marockého původu. Nejprve se k podílu na útocích přiznal, pak to ale dovolal. Prý byl v době příprav útoků zadržován a vyslýchán.

Munír Mutasádik - V listopadu 2006 dostal u německého soudu 15letý trest. Je to Maročan. Loni v květnu ztratil poslední možnost zvrátit rozsudek, když soud jeho odvolání zamítl.     

OBŽALOVANÍ:

Pět islámských radikálů si obžalobu vyslechlo před vojenským soudem na americké základně Guantánamo na Kubě letos v červnu, soudní jednání má začít 15. září. Údajní teroristé jsou obviněni ze 169 akcí namířených proti USA.

Chálid Šajch Muhammad - Pákistánec považovaný za číslo tři v hierarchii Al-Káidy se podle Američanů přiznal, že byl „mozkem“, který útoky vymyslel a naplánoval.

Alí Abdal Azíz - Je podezřelý z toho, že se podílel na obstarávání financí pro útoky.

Ramzí bin Šibh - Jemenec a jeden ze šéfů teroristické buňky v německém Hamburku údajně sloužil také jako spojka mezi vůdci Al-Káidy a únosci letadel.

Mustafá Ahmad Havsáví - Občan Saúdské Arábie je podezřelý z toho, že byl hlavním zdrojem financí pro teroristy.

Valíd Attaš - Pravděpodobně se měl stát jedním z únosců, teroristy prý také cvičil, akce se ale nakonec nezúčastnil, protože byl zatčen v Jemenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 15 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 17 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 5 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...