Američané jsou si vědomi svých závazků v NATO, ujišťuje Biden i Obama

Washington - Americký viceprezident Joe Biden v telefonickém rozhovoru ujistil slovenského prezidenta Andreje Kisku platností závazků USA, pokud jde o princip kolektivní obrany NATO. Kiska amerického viceprezidenta informoval o spuštění dodávek zemního plynu zpětným tokem na Ukrajinu. Důrazné varování Ruska před tím, že by se pokusilo napadnout i nové členy Severoatlantické aliance - s tím velmi pravděpodobně přijede na jednání do Pobaltí americký prezident Barack Obama. Státy chce ujistit, že v případě ohrožení přispěchají země NATO na pomoc.

Slovensko je jedním ze členů NATO, který zároveň přímo sousedí s Ukrajinou. Úterní rozhovor mezi Bidenem a Kiskou se odehrál před summitem Severoatlantické aliance, jenž se uskuteční ve čtvrtek a v pátek ve Walesu a jehož se zúčastní americký prezident Barack Obama a mezi dalšími šéfy států a vlád také Kiska. Očekává se, že jedním z hlavních témat summitu bude situace na Ukrajině, jejíž nejvýchodnější regiony částečně ovládají, zjevně s podporou Moskvy, proruští separatisté.

Mezi Slovenskem a Ukrajinou byl v úterý uveden do provozu modernizovaný menší plynovod, kterým bude moci Kyjev dovážet plyn ze západu. Tímto způsobem Ukrajina sníží svou energetickou závislost na Rusku. Přeprava plynu ze Slovenska na Ukrajinu je součástí evropské reakce na přerušení dodávek suroviny z Ruska pro ukrajinské odběratele. Rusko se k tomuto kroku odhodlalo v polovině června poté, co Kyjev neuhradil do stanoveného termínu dluh za předchozí odběr suroviny.

V souvislosti s vývojem a ruskou agresí na Ukrajině daly najevo obavy z dalšího postupu Moskvy především pobaltské země NATO a Polsko a Aliance už učinila některé kroky, jež mají zmírnit obavy jejích východních členů.

Obama přiletěl na návštěvu Estonska, kde chce ujistit o podpoře NATO

Americký prezident Barack Obama dnes brzy ráno přiletěl do Estonska, kde se setká s prezidenty pobaltských států a odpoledne pronese projev k mezinárodní situaci. Estonsko je jedinou Obamovou zastávkou předtím, než se ve čtvrtek a v pátek zúčastní summitu Severoatlantické aliance ve Walesu. Cílem Obamovy cesty je zejména uklidnit spojence obávající se Ruska v souvislosti s jeho počínáním na Ukrajině.

Analytik asociace pro mezinárodní otázky Václav Lídl:

„Barack Obama se celé funkční období snažil navázat konstruktivní dialog s Ruskem, hlavně co se týká jaderného odzbrojení. V tomto ohledu byl velmi neúspěšný.“

Nejvyšší estonští představitelé v úterý vyjádřili přání, aby na území jejich země vznikla trvalá vojenská základna Severoatlantické aliance s cílem podpořit obranu vůči sousednímu Rusku. Od první Obamovy návštěvy v Pobaltí se čeká projev, který už předem někteří komentátoři přirovnávají k berlínské řeči Johna Kennedyho za studené války.

Komentátor Hospodářských novin Ondřej Soukup, HN:

Pobaltské státy s částečnou výjimkou Litvy mají podobné problémy jako Ukrajina, tedy totální závislost na ruském plynu a ropě. Současně mají významnou ruskou menšinu, která není úplně solidární s tou myšlenkou národní samostatnosti. V tomto ohledu jsou tamní představitelé vcelku pochopitelně znepokojeni, jakkoliv se asi neobávají nějakého přímého vojenského zásahu, jako spíše nějaké té hybridní války. Myslím, že ty jejich obavy jsou do značné míry oprávněné.

Malou pobaltskou zemi teprve před dvaceti lety opustili poslední ruští vojáci. Do NATO pak Estonsko spolu s dalšími pobaltskými státy, Lotyšskem a Litvou, a dále se Slovenskem, Slovinskem, Rumunskem a Bulharskem vstoupilo v roce 2004.

Obama už spojence v červnu ve Varšavě uklidňoval, že sami nezůstanou. Mezitím se krize vyostřila a NATO tvrdí, že na východě Ukrajiny operuje víc než tisícovka ruských vojáků. Ještě ve Washingtonu americký prezident varoval Moskvu před opakováním ukrajinského scénáře v Pobaltí - všechny země totiž také mají silné ruské menšiny. 

Eurokomisař Oettinger: Ukrajina by mohla zůstat odříznuta od Černého moře

Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger varoval, že je třeba počítat s „nejhoršími scénáři“ vývoje, pokud jde o energetickou bezpečnost Evropy. Poukázal přitom na „lhaní“ ruského prezidenta Vladimira Putina o akcích Moskvy na Ukrajině. „To, že Putin bude používat falešné informace, lži a zbraně, bylo mimo moji představivost,“ připustil Oettinger na úterní akci německé energetické skupiny RWE v Bruselu. „Proto už nevylučuji nejhorší možné scénáře,“ řekl Oettinger, který se obává, že Ukrajina by mohla zůstat odříznuta od Černého moře.
Oettinger se účastní rusko-ukrajinských rozhovorů ve sporu o ceny plynu. Na bruselském fóru řekl, že se obává postupu proruských separatistů k přístavnímu městu Mariupol na jihu Ukrajiny. To by podle Oettingera mohlo vést k vytvoření koridoru na Krym, který Rusko v březnu anektovalo, a také do Podněstří, ruskojazyčného samozvaného státu v Moldavsku. „Ukrajina by pak mohla být odříznuta od Černého moře,“ varoval Oettinger.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...