Alžběta II. stále ve službách svého lidu. Devadesátce navzdory

„Přede všemi prohlašuji, že celý svůj život, ať už bude dlouhý, nebo krátký, zasvětím službě svému lidu a službě celé imperiální rodině, ke které všichni náležíme,“  slíbila v den svých 21. narozenin britská korunní princezna Alžběta. O pět let později se stala královnou a je jí dodnes. V úctyhodných devadesáti letech je stále vitální panovnice nejstarším britským monarchou historie a o abdikaci kvůli věku nechce ani slyšet.

Alžběta II. přihlížela z Buckinghamského paláce rozpadu britské koloniální říše i vstupu své země do evropských společenství. Za dobu její vlády se ve Vatikánu vystřídalo sedm papežů, ve Washingtonu tucet prezidentů a z Downing Street č. 10 za ní jezdilo dvanáct premiérů. Spoluvytvářela historii 20. století. 

Alžběta s vnoučaty a pravnoučaty
Zdroj: Annie Leibovitz/Reuters

Mladá královna se stala pro válkou těžce zbídačenou zemi symbolem nového začátku a naděje. Velká Británie se v 50. letech ocitla na hranici státního bankrotu. Ze světa se navíc stále hlasitěji ozývaly hlasy toužící po nezávislosti na impériu. Nebyl to zrovna růžový začátek vlády.

Díky svému smyslu pro povinnost, odhodlání sloužit své zemi a schopnosti zachovat chladnou hlavu v jakékoliv situaci, dokázala po celých 64 let na trůnu zvládat turbulentní vývoj 20. století i vztahy ve vlastní rodině. „Královny mohou plakat jen v noci,“ poznamenala kdysi.

Královna, která vládnout neměla

Narodila se 21. dubna 1926 jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová, nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec byl až druhým v následnické linii. Po abdikaci jeho bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936 se však stal novým králem a Alžběta následnicí trůnu.

Po vypuknutí druhé světové války pronesla mladičká Alžběta svůj první rozhlasový projev k dětem celého světa.

Za války pracovala v ženské pomocné službě, kde se naučila řídit a opravovat auta. Její fotografie v uniformě zdobily titulní strany časopisů s popiskem „Princezna mechanik.“

V létě roku 1951 její otec vážně onemocněl a v únoru následujícího roku zemřel. Zpráva zastihla Alžbětu během cesty po Keni. Okamžitě se vrátila do Londýna, kde převzala veškeré povinnosti. Na veřejnosti se mladá panovnice prvního čtvrt roku na znamení smutku prakticky neobjevila. O to grandióznější byla její korunovace v květnu 1953, kterou BBC vysílala živě a zapsala se tím do dějin televize.

„Vypadá jako holčička a stala se královnou,“ psal tehdy britský deník The Daily Telegraph. Alžběta několik dní před ceremoniálem trénovala s korunou, aby si zvykla na její tíhu. 

V prvních letech vlády navštívila Alžběta II. desítky britských kolonií. Premiér Winston Churchill umně využil jejího statusu hollywoodské hvězdy a vyslal ji na půlroční triumfální cestu.

Během let se však z impéria stalo volné Společenství a za další čas ztratila Británie i vliv v Evropě. Zatěžkávací zkouškou prošla nejen unie mezi Anglií a Skotskem, ale nyní i samotná budoucnost Británie v Evropské unii.

Britský královský pár s Johnem F. Kennedym a Jacqueline
Zdroj: ČTK/PA

S nepřízní veřejnosti se dokázala vyrovnat

Při všech vladařských povinnostech zvládla být i matkou čtyř dětí, které jí ne vždy dělaly svým soukromým životem radost. Dopis, kterým v prosinci 1995 vyzvala svého syna prince Charlese k rozvodu s Dianou, patřil údajně k jejím nejtěžším státnickým krokům. Pár se rozvedl půl roku nato.

Květiny pro mrtvou Dianu
Zdroj: Reuters

Veřejnost se po veřejně propíraných nevěrách Charlese a Diany přiklonila na stranu princezny a královské rodině dala jasně najevo svou nespokojenost (během Alžbětiny návštěvy Německa došlo i na házení vajec).

K ještě většímu prohloubení krize došlo po Dianině smrti, kdy rodina dlouho zůstávala skryta na skotském zámku Balmoral a neúčastnila se v Londýně veřejného truchlení.

Královna ale nakonec dokázala i tuto situaci vybalancovat a Dianě nechala uspořádat velkolepý pohřeb. V televizním projevu k národu pak vystoupila jako babička dvou chlapců, kteří přišli o matku, a požádala o pochopení.

Novou nadějí monarchie se stala rodina prince Williama, který se už se svou manželkou Kate postaral o dalšího následníka trůnu. Malý princ George má od loňska dokonce i sestru Charlotte.

Před čtyřmi lety slavila Alžběta diamantové jubileum a součástí veselí byla triumfální plavba stovek plachetnic po Temži. „Pamatuji si, jak v 86 letech stála na přídi lodě. Pršelo, každý jiný by si sedl, nebo se šel schovat dovnitř. Ale ne královna Anglie. Jako oběť našeho jemného barbarismu stála celé hodiny v dešti. Byla v tom ohromná síla jejího mlčení a mučednictví,“ napsala komentátorka Tanya Gold pro The Guardian.

Mnohé fascinuje vyrovnaný vztah samotné královny k jejímu choti Philipovi, který proslul svými břitkými a mnohdy netaktními komentáři, pro které mu již zesnulá královna matka přezdívala Hun. Alžběta II. s Philipem jsou svoji od roku 1947. I vévodu z Edinburghu letos čeká jubileum – 95. narozeniny.

Snímek Alžběty II. pořízený u příležitosti jejích devadesátin
Zdroj: Annie Leibovitz/Reuters

I přes svůj požehnaný věk je královna jedním z nejaktivnějších členů královské rodiny. Řadu povinností, zejména únavné zámořské cesty, sice už přenechala princi Charlesovi a svým vnukům, díky rodinné dlouhověkosti ale má šanci své panovnické rekordy ještě o něco posunout. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
před 28 mminutami

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 30 mminutami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 10 hhodinami
Načítání...