Alžběta II. je populární stejně jako monarchie. Lidé oceňují kontinuitu, uvedl britský velvyslanec

Je nejdéle žijícím a také vládnoucím britským panovníkem v dějinách. Alžběta II. je už 70 let na trůnu Spojeného království, během nichž uvedla do úřadu už čtrnáct britských ministerských předsedů. Její platinové jubileum oslavují miliony Britů. Kde se bere královnina popularita i ve třetí dekádě 21. století?

Má své podporovatele i odpůrce, přesto aktuálně převládá nadšení z oslav 70 let v čele britské monarchie. Alžběta II. nastoupila na trůn už v roce 1952, tedy sedm let po skončení druhé světové války.

„Královna je jednoznačně velmi populární stejně jako monarchie. Ono je to složité, protože pro většinu z nás královna rovná se monarchie. Ale myslím, že hodně lidí se také těší, že přijde další generace. A roli hraje také to, že v nedávné minulosti nikdy neměli monarchii, kde by nastoupil syn, vnuk, pravnuk a tak dále,“ říká britský velvyslanec v Česku Nick Archer.

Ne vždy ale byla britská monarchie tak populární, jako je v současnosti. A nemusí se chodit do dávné historie. „Ve třicátých letech (dvacátého století) král Jiří VI., královnin otec, nastoupil na trůn v momentě velké krize. A mluvilo se o tom, zda monarchie vůbec přežije. Ale pak zvládl válku skvěle a Británie z ní vyšla posílena. A královna dál pokračovala ve stejném procesu, v tom dalším posilování,“ osvětluje Archer.

„A často se říká, ale ona je to opravdu pravda, že ona to nedělala tak, že by stála na místě. Ona se skutečně časem vyvíjela, stejně tak se vyvíjela společnost kolem ní. Británie je aktuálně velmi komplikovaná. Máme tam Severní Irsko, Wales, Skotsko a Anglii, velmi mnoho přistěhovalců, kteří také bydlí ve Velké Británii. A když se podíváte na ty oslavy a davy v ulicích, tak vidíte, že všechny tyhle dílčí komunity tam jsou zastoupeny. Takže královna potichu mění monarchii zevnitř, aby zůstala něčím, co lidé dál oceňují a vnímají,“ tvrdí Archer.

Princ Charles se bude muset jako král změnit

Právě proměna monarchie a pomyslné přenesení do jednadvacátého století společně s udržením velké popularity je jedním z největších úspěchů Alžběty II., jak se domnívá Archer. „Ale monarchie neexistuje sama pro sebe, ta je tady pro tu zemi. A já myslím, že její opravdu největší úspěch je to, že dala Spojenému království něco velmi cenného. Žijeme v nejisté době, ale právě ta kontinuita a sjednocovací síla monarchie je strašně důležitá. A to je myslím to, co teď lidé vnímají a velmi oceňují,“ doplňuje velvyslanec.

Ani platinové oslavy královny však nezpomalují částečné předávání moci Charlesovi, princi z Walesu. Tento proces v poslední době postupně dál probíhá. „A zase je to pro nás dobré, že máme tu příležitost a že to můžeme takto postupně udělat. V britském systému monarchové neodstupují. U nás je to dědičné, děláte tuhle práci do smrti,“ připomíná Archer.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pokud se stane králem princ Charles, bude ale muset pozměnit vystupování ve veřejném prostoru, neboť často vyjadřuje například své politické názory. To by však jako hlava monarchie neměl dělat.

„Bude to opravdu velká změna. Princ z Walesu neměl nikdy žádný popis práce. Princové z Walesu si dřív dělávali, co chtěli. Ale tento princ z Walesu (Charles) vedl různé kampaně a snažil se změnit svět k lepšímu, zejména z hlediska změny klimatu, snažil se porozumět světu muslimů a křesťanů. A s tím bude muset skončit. Ale on je velice moudrý a zkušený člověk. On dobře chápe, že až se stane králem, tak bude nepochybně připraven převzít novou roli. A podívá se zpátky na svůj život a řekne: něco jsem dokázal,“ domnívá se Archer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 18 hhodinami

Evropský pohled