Alžběta II. je populární stejně jako monarchie. Lidé oceňují kontinuitu, uvedl britský velvyslanec

Je nejdéle žijícím a také vládnoucím britským panovníkem v dějinách. Alžběta II. je už 70 let na trůnu Spojeného království, během nichž uvedla do úřadu už čtrnáct britských ministerských předsedů. Její platinové jubileum oslavují miliony Britů. Kde se bere královnina popularita i ve třetí dekádě 21. století?

Má své podporovatele i odpůrce, přesto aktuálně převládá nadšení z oslav 70 let v čele britské monarchie. Alžběta II. nastoupila na trůn už v roce 1952, tedy sedm let po skončení druhé světové války.

„Královna je jednoznačně velmi populární stejně jako monarchie. Ono je to složité, protože pro většinu z nás královna rovná se monarchie. Ale myslím, že hodně lidí se také těší, že přijde další generace. A roli hraje také to, že v nedávné minulosti nikdy neměli monarchii, kde by nastoupil syn, vnuk, pravnuk a tak dále,“ říká britský velvyslanec v Česku Nick Archer.

Ne vždy ale byla britská monarchie tak populární, jako je v současnosti. A nemusí se chodit do dávné historie. „Ve třicátých letech (dvacátého století) král Jiří VI., královnin otec, nastoupil na trůn v momentě velké krize. A mluvilo se o tom, zda monarchie vůbec přežije. Ale pak zvládl válku skvěle a Británie z ní vyšla posílena. A královna dál pokračovala ve stejném procesu, v tom dalším posilování,“ osvětluje Archer.

„A často se říká, ale ona je to opravdu pravda, že ona to nedělala tak, že by stála na místě. Ona se skutečně časem vyvíjela, stejně tak se vyvíjela společnost kolem ní. Británie je aktuálně velmi komplikovaná. Máme tam Severní Irsko, Wales, Skotsko a Anglii, velmi mnoho přistěhovalců, kteří také bydlí ve Velké Británii. A když se podíváte na ty oslavy a davy v ulicích, tak vidíte, že všechny tyhle dílčí komunity tam jsou zastoupeny. Takže královna potichu mění monarchii zevnitř, aby zůstala něčím, co lidé dál oceňují a vnímají,“ tvrdí Archer.

Princ Charles se bude muset jako král změnit

Právě proměna monarchie a pomyslné přenesení do jednadvacátého století společně s udržením velké popularity je jedním z největších úspěchů Alžběty II., jak se domnívá Archer. „Ale monarchie neexistuje sama pro sebe, ta je tady pro tu zemi. A já myslím, že její opravdu největší úspěch je to, že dala Spojenému království něco velmi cenného. Žijeme v nejisté době, ale právě ta kontinuita a sjednocovací síla monarchie je strašně důležitá. A to je myslím to, co teď lidé vnímají a velmi oceňují,“ doplňuje velvyslanec.

Ani platinové oslavy královny však nezpomalují částečné předávání moci Charlesovi, princi z Walesu. Tento proces v poslední době postupně dál probíhá. „A zase je to pro nás dobré, že máme tu příležitost a že to můžeme takto postupně udělat. V britském systému monarchové neodstupují. U nás je to dědičné, děláte tuhle práci do smrti,“ připomíná Archer.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pokud se stane králem princ Charles, bude ale muset pozměnit vystupování ve veřejném prostoru, neboť často vyjadřuje například své politické názory. To by však jako hlava monarchie neměl dělat.

„Bude to opravdu velká změna. Princ z Walesu neměl nikdy žádný popis práce. Princové z Walesu si dřív dělávali, co chtěli. Ale tento princ z Walesu (Charles) vedl různé kampaně a snažil se změnit svět k lepšímu, zejména z hlediska změny klimatu, snažil se porozumět světu muslimů a křesťanů. A s tím bude muset skončit. Ale on je velice moudrý a zkušený člověk. On dobře chápe, že až se stane králem, tak bude nepochybně připraven převzít novou roli. A podívá se zpátky na svůj život a řekne: něco jsem dokázal,“ domnívá se Archer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. V pátek to podle izraelského tisku Kac řekl při jednání s armádním velením. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě zároveň odpoledne probíhají rozhovory mezi vybranými evropskými představiteli a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
13:06Aktualizovánopřed 30 mminutami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Armáda už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty. Izrael a Írán osmým dnem pokračují ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly minulý pátek izraelským útokem na íránskou jadernou a vojenskou infrastrukturu a další cíle.
16:01Aktualizovánopřed 48 mminutami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí.
06:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 2 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 3 hhodinami

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

OSN: Násilí na dětech v ozbrojených konfliktech bylo loni bezprecedentní

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
před 4 hhodinami

Rusové podnikli masivní útok na Oděsu, zasáhli i Charkov a Sumy

Masivní noční nálet ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny zabil jednoho člověka a dalších čtrnáct zranil, uvedli ukrajinští vyšetřovatelé a úřady. Mezi zraněnými jsou hasiči. Dva dronové útoky ruská armáda podnikla na Charkov, odkud jsou hlášeni čtyři zranění. Terčem ruských dronů se stalo i město Sumy.
06:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...