Brno - Akademie věd zastavila přípravy Středoevropské synchrotronové laboratoře (CESLAB), která měla do Brna přivést špičkový vědecký výzkum. Nákladný projekt obřího kruhového urychlovače částic si konkuroval s plánovaným Středoevropským technologickým institutem (CEITEC) a nezískal potřebnou podporu ministerstva školství. Oznámila to dnes Adriana Zámečníková z mediálního zastoupení CESLAB.
Vedení Akademie věd vysvětluje své rozhodnutí problémy s návrhem rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Největší ránu zasadilo synchrotronové laboratoři to, že se CESLAB nedostal mezi šest projektů, které ministerstvo školství vybralo pro operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Zastánci projektu ještě před několika dny tvrdili, že požádají o 5,5 miliardy korun z evropských fondů i bez podpory ministerstva. Nyní své plány přehodnotili.
„Pro vedení Akademie věd jde o velmi závažný krok i z toho důvodu, že projekt CESLAB bezpochyby představuje jeden z nejlépe připravených výzkumných záměrů v Česku,“ uvedl v tiskové zprávě předseda AV Jiří Drahoš.
CESLAB by byl první svého druhu ve východní Evropě
Synchrotron je zařízení, které produkuje pomocí složité technologie velmi intenzivní světelné záření. Potřebují ho k výzkumu vědci v řadě oborů, například v materiálových vědách, při výzkumu životního prostředí, v mikroelektronice, nanotechnologiích, spektroskopii či vývoji léčiv. Experimenty se světlem ze synchrotronu poskytují nové poznatky o vlastnostech hmoty na úrovni molekul a atomů. CESLAB by byl první synchrotronovou laboratoří s urychlovačem částic ve východní Evropě.
Podle Drahoše Česko i celá střední Evropa synchrotron potřebuje. Vědci doufali v to, že CESLAB přiláká do Brna vědce z okolních zemí. „Věříme, že úsilí a prostředky vynaložené na přípravu projektu CESLAB nepřijdou nazmar a že získané podklady a znalosti bude možno brzy zhodnotit například v rámci operačních programů strukturálních fondů připravovaných pro následující finanční období,“ uvedl Drahoš.
Fungování synchrotronu by bylo podle ministerstva drahé
Ministerstvu školství na projektu vadila především finanční náročnost provozu urychlovače částic. Podle ministerstva by fungování synchrotronu přišlo na 1,5 miliardy korun ročně. Podle akademiků jsou to ale nadsazená čísla. Sami odhadovali náklady na třetinu.
Přímou konkurencí projektu synchrotronové laboratoře byl CEITEC, který chtějí v Brně vybudovat čtyři vysoké školy s podporou několika ústavů AV. Žádost o miliardové dotace z evropských fondů podá přípravný tým letos v září, řekla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Projekt má rozpočet 8,2 miliardy korun. CEITEC podporu ministerstva získal.
