AI: Nový Trumpův imigrační dekret je nebezpečnější, xenofobii lépe maskuje

Nahrávám video

Lidskoprávní aktivisté tvrdí, že podstata Trumpova imigračního dekretu se nezměnila. Organizace Amnesty International (AI) přirovnala nový výnos k viru, který jen zmutoval do nebezpečnější podoby. Podle AI je dekret stále namířený proti muslimům, jen to lépe maskuje. Výnos zklamal i súdánskou vládu, Írán zatím mlčí. Trumpa naopak chválí Irák, který už není na černé listině.

Nařízení zakazuje na 90 dní vstup do Spojených států občanům šesti převážně muslimských zemí – Íránu, Súdánu, Jemenu, Libye, Somálska a Sýrie.

„Ministerstvo zahraničí vyjadřuje politování a zklamání z exekutivního nařízení, které americký prezident vydal 6. března a které na 90 dní obnovuje imigrační zákaz obyvatelům šesti zemí včetně Súdánu,“ ozval se Chartúm.

Somálci jsou pro USA i přínosem, ozval se prezident

Somálský prezident Mohamed si je vědom bezpečnostních výzev, kterým jeho země čelí. Připomněl ale, že v USA žije početná somálská menšina, jež pomáhá k rozvoji amerického hospodářství i americké společnosti. „Musíme spíše mluvit o Somálcích, kteří jsou přínosem, než o několika málo lidech, kteří způsobují problémy,“ řekl Mohamed, jenž má vedle somálského i americké občanství a řadu let ve Spojených státech žil.

Jemenská státní agentura Saba označila dekret za pokrytecký, protože nepostihuje další arabské státy v oblasti Perského zálivu. Jako příklad zmínila Saúdskou Arábii, kde se podle ní připojilo k terorismu mnoho tamních občanů. Dekret cílí jen na slabé státy, které nemají přímé vazby na USA, postěžovala si agentura.

Oproti původnímu dekretu z ledna ze seznamu zmizel Irák. „Takové rozhodnutí je krokem správným směrem, upevňuje strategické spojenectví mezi Bagdádem a Washingtonem v řadě oblastí a také ve válce proti terorismu,“ reagovalo irácké ministerstvo zahraničí.

Írán slíbil odvetu už při prvním dekretu

Teherán zatím výnos nekomentoval. V reakci na původní dekret, jehož platnost krátce po podpisu zablokovaly americké soudy, nevydal víza skupině amerických zápasníků, kteří se chtěli v Íránu zúčastnit světové soutěže. Po zablokování dekretu mohli Američané na zápas do Íránu nakonec přicestovat. Teherán dal tehdy na vědomí, že v případě zákazu vstupu do země uplatní princip reciprocity.

Do USA cestují tisíce Íránců. „Jeden z našich klientů by měl ve Spojených státech začít studovat. Tento zákaz možná úplně změní jeho budoucnost,“ podotkla zaměstnankyně íránské cestovní kanceláře Zohreh Elahiová.

Nové nařízení se vztahuje na žadatele o víza, tentokrát se tedy oficiálně netýká držitelů zelené karty umožňující trvalý pobyt a držitelů platných víz. Mírnější je nový dekret k běžencům ze Sýrie – na ně se už nevztahuje časově neomezené embargo, ale stejně jako na ostatní uprchlíky 120denní lhůta.

„Snažíme se s americkou vládou konstruktivně pracovat a hledat řešení. Spojené státy jsou totiž pro přemisťování uprchlíků klíčovým partnerem. A řada z nich teď neví, co se bude dít dál,“ konstatovala mluvčí UNHCR Cecile Pouillyová.

Podle lidskoprávních aktivistů jde o stejný výnos – jen v jiném kabátě. „Upravený zákaz vstupu vypovídá o xenofobním přístupu k muslimům, který podobně jako virus zmutoval do ještě odolnější formy. A stejně jako u viru není možné jeho šíření snadno zastavit,“ prohlásil generální tajemník AI Salil Shetty Shetty.

Na Trumpovo úsilí zabouchnout dveře těm, kteří prchají před terorem, proti němuž tvrdí, že bude bojovat, se bude vzpomínat jako na jednu z nejtemnějších kapitol v historii USA. Nový výnos pošlapává americké hodnoty, o nichž (prezident) dlouho prohlašoval, že za nimi stojí. Hrozí, že tak zhatí naděje tisíců uprchlíků, kteří se mohli usadit v USA.
Generální tajemník AI
obrázek
Zdroj: ČT24

AI vyhlásila na úterý celoamerický akční den. Chce tak přimět Kongres USA, aby exekutivní nařízení odmítl. „Je na nás, abychom zpochybnili všechno, co zmíněný zákaz vstupu představuje,“ konstatoval Shetty. 

Trumpova administrativa opatření obhajuje preventivním bojem proti terorismu. Prezident totiž považuje současný imigrační model za riziko pro bezpečnost USA – podle něj by z rizikových zemí mohli do země přijít radikálové. Zákazy chce uvolnit, až přijme zpřísněné bezpečnostní postupy.

Z výnosu naopak budou těžit extremisté, varuje šéf AI

„Díky těmto opatřením nebude nikdo ve větším bezpečí. Místo toho by mohla hrát do karet přímo násilným extremistům, kteří tvrdí, že americká vláda je ve válce s islámem,“ upozornil Shetty.

„Mediální cirkus, který doprovází každý Trumpův krok, nesmí odvést pozornost od skutečnosti, že dlouhodobé závazky USA v oblasti lidských práv jsou silně podkopané. Nový výnos je kontraproduktivní a je nutné se mu postavit na každém kroku,“ dodává šéf lidskoprávní organizace.

Z únorového průzkumu agentury AP a společnosti NORC vyplynulo, že dvě třetiny Američanů si nepřejí zpřísnit podmínky přistěhovalectví, v případě přijímání uprchlíků takto vstřícný postoj ale zastává méně než polovina respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 30 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 31 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 34 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...