Chartúm - V Súdánu v těchto dnech probíhá soudní proces s novinářkou Lubnou Husajnovou. Ta čelí z pohledu Evropana absurdnímu obvinění z toho, že si oblékla kalhotový kostým, a hrozí jí trest 40 ran bičem. Tzv. kalhotová aféra vzbudila ve světě mimořádnou pozornost, neboť se Husajnová nechala záměrně zprostit imunity, kterou má jakožto pracovnice OSN, aby mohla před soudem stanout. Svým procesem chce upozornit na absurdnost súdánského trestního řádu, nad nímž se podivují i jiné muslimské země.
V kalhotovém procesu před soudem stanulo celkem 13 žen, deset z nich se k prohřešku oblečení kalhot přiznalo. Všechny obviněné byly poměřovány civilním trestním řádem, který své základy odvíjí od muslimského náboženského práva šaría.
Ženy z jihu země byly souzeny podle zákona, který pro ně neplatí
Mezi obviněnými však bylo i deset žen z jižní části země, kde se na rozdíl od severního Súdánu vyznává křesťanství nebo animistická náboženství. Podle dohody z roku 2005, která měla vyřešit vleklý konflikt mezi oběma částmi země, se přitom na nemuslimy nemá šaría vztahovat. „V této kalhotové aféře došlo k narušení tohoto principu. Šaría je zákon, který souvisí s náboženským svědomím muslimů. Pro ostatní by neměl platit, a tak to bylo dohodnuto,“ upozornil arabista Miloš Kropáček.
Paragraf trestního zákona, podle kterého má být souzena, zapovídá ženám neslušné oblečení na veřejnosti. Kropáček upozornil, že korán ani klasické islámské právo o zákazu nošení kalhot rozhodně nemluví. Uvádí jen to, že ženy se nemají strojit vyzývavě a že mají nosit šaty bez velkého výstřihu. „Zákon to neupřesňuje a běžná obrazotvornost nám řekne, co lze chápat jako neslušné oblečení. Kalhotový kostým do této kategorie nezapadá. V některých muslimských zemích je naprosto běžný,“ řekl Kropáček.
Husajnová chce procesem upozornit na směšnost obvinění
Husajnová proklamovala, že svým procesem chce upozornit na absurditu celého obvinění a chaos v súdánském právním životě. Před budovu justice jí tento týden také přišla vyjádřit podporu přibližně padesátka žen na protest oblečených do kalhot. Policie je rozehnala obušky a slzným plynem. „Celá událost je překvapivá a Súdán si tím dělá velkou ostudu. Je to výstřední nápad, který mu rozhodně neposlouží,“ dodal Kropáček.
Šaría:
Šaría je náboženské právo, a po staletí byla vnímána jako právo patřící k identitě muslimů. Stovky let se uplatňovala v rovině rodinného a dědického práva, mnohem méně v právu trestním. Podobně jako židovské právo má platit jen pro vyznavače islámu. Od 70. let 20. století se však objevují snahy zavádět právo šaría v plné šíři a pro všechno obyvatelstvo. Podle odborníků tím muslimské země de facto kopírují západní model plošné platnosti práva určité země.
V Súdánu zavedl plošně šaríu diktátor Muhammad Nimajrí v roce 1983 poté, co se znovu rozhořel konflikt mezi severní a jižní částí země. Platila až do roku 2005. Odborníci soudí, že od doby, kdy byl v roce 2004 z mocenských struktur odstaven islámský ideolog Hassan Turábí, že uplatňování některých norem práva šaría výrazně zmírnilo.
