Haag – Polsko si připomnělo 70 let od výsadku parašutistů v rámci operace Market Garden, největší akce svého druhu v historii. Polský prezident Bronislav Komorowski uctil památku padlých vojáků přímo v Nizozemsku, kde neúspěšná spojenecká operace proběhla mezi 17. a 25. zářím 1944. Největší parašutistické akce války se zúčastnilo 35 tisíc britských, amerických a polských výsadkářů. Z nich bylo po devíti dnech přes 17 tisíc zabito, zraněno nebo skončilo v německém zajetí. Šlo o poslední vítězství Němců na západní frontě.
„Polští vojáci bojovali a zaplatit svou daň krví. Za svobodu západního světa, za svobodu národů včetně Nizozemska,“ zmínil Komorowski na vzpomínkové akci v Nizozemsku. Ztráty nezávislé brigády byly obrovské. Odhadem čítaly přes 700 mužů, tedy asi 60 procent všech v akci nasazených Poláků.
Bylo to pouhý měsíc po úspěšné bitvě o Normandii. Osvobozena už byla Paříž, Brusel, Antverpy. Hlídky americké 1. armády dokonce překročily u Cách hranice s Německem. Do 14. září byla ve spojeneckých rukou celá Belgie a Lucembursko. Konec války se zdál být na dosah. Britský polní maršál Bernard Montgomery vypracoval plán akce Market Garden – největší výsadkové operace v dějinách.
Cílem bylo obsadit klíčové říční mosty v jižním Nizozemsku. To byl úkol pro 35 tisíc britských, amerických a polských výsadkářů. Operace byla zahájena poměrně úspěšně obsazením mostu přes rameno Rýna – řeku Wall u Nijmegenu 20. září. Spojenecké pozemní síly však nedokázaly dorazit k mostům včas a výsadkové jednotky tak byly v nerovném boji zničeny jednak zálohami západní fronty, jednak elitními bojovými formacemi, které si zde odbývaly reorganizaci a doplňování po dlouhém nasazení na východní frontě.
Poté ale začaly první komplikace a celá operace nakonec skončila neslavně. Jedním z hlavních důvodů porážky bylo selhání rozvědky, když přehlédla tankovou divizi SS, která se do oblasti přesunula krátce před operací. Největší výsadkové akce války se zúčastnilo 35 tisíc britských, amerických a polských výsadkářů – z nich bylo po devíti dnech více než 17 tisíc zabito, zraněno nebo skončilo v německém zajetí.
Přes Rýn se nakonec spojenci dostali až v březnu 1945, když jim padl do rukou most u Remagenu, malého městečka jižně od Bonnu. Porážka spojenců u Arnhemu je tak považována za poslední velké vítězství Němců během bojů na západní frontě.
