60 let poté: Maďarská vzpomínka na krvavé povstání se nesla v duchu odporu proti Orbánovi

Maďaři si připomněli 60. výročí začátku protikomunistického povstání. Státní ceremoniál se odehrál před parlamentem v Budapešti. Maďarský premiér Viktor Orbán a polský prezident Andrzej Duda se zúčastní vzpomínkového koncertu. Někteří politici využili obřadů i k výpadům na své rivaly. Povstání skončilo jeho krvavým potlačením – zemřelo na 6000 lidí.

Největší akce proběhla na Kossuthově náměstí, kde se odehrávaly i tragické události staré 60 let. Začínalo se scénickým čtením, které připomnělo události z roku 1956, potom byly hudební ukázky.

Na shromáždění, kterého se zúčastnily tisíce lidí, vystoupil polský prezident Duda. „Ten přijel proto, že celé maďarské povstání začalo pokojným studentským pochodem právě 23. října 1956. Ten měl vyjádřit solidaritu polským dělníkům, kteří protestovali v Poznani proti špatným životním podmínkám v zemi a jejichž demonstrace byla násilně potlačena,“ připomněl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

K Maďarům promluvil i Orbán. „Řekl, že Maďaři nechtějí být v Evropě pouhou národností, ale chtějí být národem v rámci EU, což samozřejmě souvisí s jeho poněkud kritickými slovy na adresu Bruselu,“ informoval Mathé. Za kordonem policistů u Kossuthova náměstí stál dav protivládních demonstrantů. „Přinesli si píšťalky a celou dobu pískali, nejvíc ve chvíli, kdy promlouval Orbán,“ podotkl Mathé.

Maďarská vláda vytvořila zvláštní vzpomínkový výbor a vyhlásila letošek rokem maďarské svobody. Vlastní akce k výročí zahájení povstání 23. října 1956 a uctění jeho obětí ale uspořádaly i jednotlivé politické strany. „Je jasné, že každý chce z roku 1956 vytěžit politický prospěch. To je docela nechutné,“ podotkl pamětník povstání Endre Ebinger.

Předseda opoziční Maďarské socialistické strany Gyula Molnár vyzdvihl osobnost tehdejšího premiéra Imreho Nagye a obvinil vládní pravici, že jeho úlohu neuznává. V projevu na shromáždění řekl, že „pokroková levice“ pohlíží na tehdejšího komunistického premiéra jako  na svého největšího hrdinu. Nagy měl podle něj odvahu vést zemi ke svobodě a demokracii.

Nagy je pro mnohé symbolem pokusu o demokratizaci komunistického režimu v Maďarsku. Jeho snaha však záhy skončila tvrdým sovětským zásahem, po kterém byl Nagy postaven před soud a popraven. Rehabilitován byl teprve v roce 1989.

Předseda opoziční strany Demokratická koalice Ferenc Gyurcsány, bývalý předseda socialistické vlády, prohlásil, že současný premiér Orbán se zásadně liší od Nagyho. Orbán podle něj „pustoší svobodu a demokracii“ v zemi a ve srovnání s někdejším premiérem je šéfem „kontrarevoluce“.

Maďaři před 60 lety povstali, aby se pokusili svrhnout komunistický režim a vymanit zemi ze sovětského sevření. Revoltu 4. listopadu téhož roku potlačily sovětské tanky. Zahynulo podle odhadů až 6000 lidí. V dalších týdnech pak bylo popraveno nejméně 225 lidí a zhruba 20 tisíc putovalo za mříže.

Bohoslužbu za oběti sloužil i Duka

Rekviem za tisíce obětí maďarského povstání sloužil také pražský arcibiskup Dominik Duka v bazilice sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě. Připomněl i kardinála Józsefa Mindszentyho, který byl jedním ze symbolů krvavě potlačené maďarské revoluce.

Kvůli svému přesvědčení byl uvězněn už v roce 1944, kdy kritizoval maďarskou fašistickou vládu za zacházení s Židy. Po válce se Mindszenty dostal do sporu s komunistickým režimem, který nechal arcibiskupa v prosinci 1948 zatknout a odsoudit na doživotí.

Z vězení byl propuštěn během povstání v roce 1956. V rozhlasovém projevu tehdy vyzval k odporu proti komunistickému režimu. Po násilném potlačení revoluce se uchýlil na americkou ambasádu v Budapešti, kde v nuceném azylu strávil následujících 15 let. Teprve v roce 1971 mu bylo umožněno vycestovat do zahraničí.

Kardinál zemřel v roce 1975 v Rakousku. Po pádu komunismu v Maďarsku bylo jeho tělo přeneseno do katedrály v Ostřihomi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 38 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...