500 let od reformace: Papež se ve Švédsku usmiřoval s luterány

Papež František poukázal na pozitivní dopady reformace, za níž stál před 499 lety Martin Luther. Papež se tak ve Švédsku snažil o gesto smíření s luterány, se kterými se Vatikán po reformaci rozešel. František s nimi nyní odsloužil společnou bohoslužbu v katedrále v Lundu. Oslavy 500 let reformace začaly už nyní a budou trvat celý rok.

František navštívil Švédsko jako první papež po téměř třech dekádách. Luteráni a katolíci by podle něj měli napravit chyby z minulosti a usilovat o vzájemné odpuštění. „Nesmíme se smířit s rozkolem a odcizením, které vzniklo v důsledku našeho rozdělení. Máme příležitost napravit rozhodující moment našich dějin,“ uvedl pontifex v lundské katedrále.

„Musíme se na naši minulost dívat s láskou a upřímně, najít chyby a hledat odpuštění, protože jen Bůh je náš soudce,“ prohlásil František. Podle něj mohou katolická a luteránská církev navzdory přetrvávajícím náboženským sporům spolupracovat v takových otázkách, jako je boj proti chudobě či pomoc migrantům.

Mše v Lundu
Zdroj: Osservatore Romano/Reuters

„S vděčností jsme si vědomi toho, že reformace pomohla sehrát stěžejní roli Písmu svatému v životě (katolické) církve,“ řekl papež. Luther byl podle něj „inteligentní člověk“, který měl právo na to být rozrušený korupcí, světskostí, chamtivostí a touhou po moci, jež v té době existovaly v katolické církvi.

Ekumenická bohoslužba se konala ve stejný den, kdy teolog a kazatel Martin Luther podle tradice přibil v roce 1517 na dveře chrámu ve Wittenbergu svých 95 tezí proti odpustkům. Tento okamžik je považován za začátek reformace, i když řada historiků v současnosti pochybuje, že se tak skutečně stalo. Oslavy začínají rok před tímto výročím.

Právě v roce 1517 začalo rozštěpení západní církve na katolíky a protestanty, které později vedlo mimo jiné k třicetileté válce. Sám Luther byl prohlášen za kacíře a jeho spisy byly zakázány.

Tradicionalisté v katolické církvi už dříve Františka kritizovali za to, že vůči luteránům dělá příliš mnoho ústupků. Loni v Římě navštívil luteránský kostel a vyzval tam k usmíření mezi církvemi a k vzájemnému odpuštění za minulé perzekuce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 23 mminutami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 34 mminutami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 1 hhodinou

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...