30 let od pádu diktatury hrozí filipínský vůdce stanným právem

Filipínský prezident Rodrigo Duterte pokračuje ve svých šokujících prohlášeních. Kvůli problému s drogami by prý neváhal vyhlásit výjimečný stav. Stanné právo by mělo ochránit hlavně filipínskou mládež.

Duterte už před květnovými volbami sliboval pozabíjet tisíce zločinců, aby zatočil s obchodem s drogami. Jeho tažení už stálo život nejméně 5700 lidí a vyžádalo si tisíce poprav bez soudu. Lidskoprávní organizace i OSN ho za to kritizují. Duterte ale nebere jejich kritiku v potaz.

„Když budu chtít a když se (problém s drogami) rozšíří, vyhlásím stanné právo. Nikdo mě nemůže zastavit,“ prohlásil prezident v sobotním projevu. Stanné právo by mu umožnilo nasadit armádu k ochraně veřejného pořádku a dovolilo by mu také mnohem delší věznění
bez vznesení obvinění.

Od roku 1972 zažili Filipínci 14 let výjimečného stavu, který vyhlásil bývalý diktátor Ferdinand Marcos pod záminkou hrozby komunistického povstání. Stanné právo bylo zrušeno až v roce 1986 po revoluci, která svrhla Marcose.

Ústava mě nezajímá, dal najevo Duterte

Nová ústava – s cílem vyvarovat se návratu diktatury – také zavedla jediný prezidentský mandát o délce šesti let. Ústava také stanoví, že stanné právo může být vyhlášeno na dobu 60 dnů kvůli potlačení vzpoury či odražení invaze. Odvolat je může parlament, zákonnost tohoto kroku může posuzovat nejvyšší soud.

Duterte dal ale najevo, že se nehodlá těmito omezeními zabývat. „(Limit) 60 dnů se nepočítá,“ řekl. „Varuji vás: pokud budu muset vyhlásit výjimečný stav, udělám to. Ne kvůli invazi, vzpouře či (jinému) nebezpečí. Vyhlásím stanné právo, abych ochránil svůj lid. Tečka,“ prohlásil prezident.

Skandál střídá skandál

Už v předvolební kampani Duterte upoutal pozornost množstvím skandálních výroků. Prohlásil například, že by zabil své vlastní děti, kdyby braly drogy, a slíbil, že na zlost Číně dojede na vodních lyžích na jeden ze sporných ostrovů v Jihočínském moři, aby tam vztyčil filipínskou vlajku.

Slíbil také obnovení trestu smrti a pohrozil rozpuštěním parlamentu, jenž by se chtěl pokusit ho sesadit. A kontroverze přišly reálně i po převzetí prezidentského úřadu – hned v září v souvislosti s americkým prezidentem Barackem Obamou použil v místní tagalštině výraz „putang ina“, což lze přeložit jako „zku*vysyn“.

Počátkem října se Duterte omluvil Židům na celém světě za svůj výrok, ve kterém přirovnal svůj boj s narkomany a drogovými dealery k likvidační praxi Adolfa Hitlera během holocaustu.
Koncem října pak kvůli kritice ze strany Washingtonu ukončil obchodní a vojenskou spolupráci s USA, které dávají tradičně miliardy dolarů na pomoc Filipínám. Tento krok navíc oznámil v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 22 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 2 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 10 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 11 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...