Baku - Přesně před pětadvaceti lety začal konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o území Náhorního Karabachu. Následky jsou patrné dodnes, do svých domovů se nevrátilo na 800 tisíc uprchlíků a mezi oběma zeměmi platí jen křehké příměří.
Ještě před čtvrt stoletím byl Agdam plně fungujícím městem se 150 tisíci obyvateli, za války pak místem ostrých bojů mezi arménskými křesťany a ázerbájdžánskými muslimy. Dnes zde zbyly jen prázdné ruiny. Původní obyvatelé ázerbájdžánské národnosti uprchli nebo byli vyhnáni.
Ani po letech nechtějí obě strany o návratu více než osmi set tisíc válečných uprchlíků ani slyšet. Vzpomínky na události započaté v roce 1988, kdy místní Arméni začali volat po připojení k Arménii, stále bolí. Stupňující se násilí vyvrcholilo v otevřenou válku po odtržení obou států od Sovětského svazu v roce 1990. Horská enkláva mezitím vyhlásila nezávislost, fakticky ale zůstává pod kontrolou Arménie a na většině území žijí Arméni. „15 let příměří tak trochu vymazalo z paměti všechny ty nešťastné události, ale stále podvědomě žijeme ve válce. Lidé jsou ve střehu,“ uvedl poslanec karabašského parlamentu Maxim Mirjozan.
Boje skončily v roce 1994 příměřím, které trvá dodnes. Ázerbájdžán ztratil většinu území Karabachu. Hranice zůstaly frontovou linií a občasné přestřelky připomínají, že mír se stále uzavřít nepodařilo. Šestiletý konflikt má na kontě 30 000 životů a následky jsou patrné i v oblasti ekonomiky.
