225 let americké Listiny práv - příběh ústavní modly připomíná výstava ve Washingtonu

Nahrávám video
225 let americké ústavy
Zdroj: ČT24

Při letmém pohledu jde jen o staré, zašedlé dokumenty. Právě na nich se však před 225 lety formovaly Spojené státy - a spolu s nimi i liberální model společnosti tak, jak jej vyznává Západ. Příběh tzv. Listiny práv, tedy prvních deseti dodatků ústavy, nabízí ojedinělá výstava ve Washingtonu. Většinu originálů si veřejnost může prohlédnout vůbec poprvé.

Svoboda projevu, vyznání, shromažďování nebo petiční právo – vše, co berou občané demokratických zemí jako samozřejmost, přineslo Spojeným státům prvních deset dodatků ústavy. Vedle samotné ústavy a Deklarace nezávislosti je právě Listina práv klíčovým dokumentem americké státnosti.

Aktuální výstava ale ukazuje, že kolem honosných hesel není nutné našlapovat s posvátnou úctou. I historie nejvýznamnějších dokumentů USA je totiž plná kuriozit a paradoxů. Za více než dvě století se do ústavy zasahovalo jen 27krát – vedle téměř 11 tisíců neúspěšných pokusů.

Tak například: jednoduchým způsobem, jak vyzrát na alkohol, byla snaha pomocí ústavy zakázat opilství. Postavit souboje mimo zákon byl zase recept ke snížení úbytku obyvatel. Těsně před občanskou válkou provázely volby takové emoce, že padnul navrhl, aby se o prezidentovi rozhodovalo losem. „Tato náhodná metoda, jak vybírat prezidenta, mohla být způsobem, jak lidi trochu uklidnit a pokusit se, aby na sebe nebyli naštvaní. Nevím, třeba by to fungovalo i dnes,“ připomíná s úsměvem autorka výstavy Christine Blackerbyová.

Americká Listina práv
Zdroj: Archives.gov

Dnes jsou klíčové pasáže dodatků vnímány jako nedotknutelné, a přesto jsou diskuse kolem nich stále živé – jako třeba u druhého dodatku o právu vlastnit zbraň. Ten přichází na přetřes pokaždé, kdy Amerika zažije tragické incidenty – naposledy při prosincové střelbě v San Bernardinu nebo při nedávném masakru v michiganském Kalamazoo.

Čas od času je tak slyšet snaha omezit držení zbraní. Prezident Barack Obama ostatně zkraje roku představil přísnější pravidla pro zájemce. Dosluhující hlava státu dlouhodobě zdůrazňuje, že počet případů masakrů a sebevražd pomocí střelných zbraní ve Spojených státech nemá v jiných zemích obdobu. Kongres ovládaný Republikány ale zatím všechny jeho snahy o větší kontrolu zbraní mezi lidmi odmítl. Druhý dodatek – podobně jako jiné – považuje za nedoktnutelný a časem prověřený pilíř, na kterém americká demokracie staví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Nad Kyjevem ráno protivzdušná obrana sestřelovala ruské drony a trosky jednoho z nich se zřítily na ústředním náměstí. Z několika regionů jsou po útocích agresora hlášeni mrtví a zranění.
10:30Aktualizovánopřed 25 mminutami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
před 1 hhodinou

V Gaze i na Západním břehu kvůli nové válce přituhuje

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.
před 1 hhodinou

Konflikt na Blízkém východě opět zvednul ceny ropy, později začaly silně klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později rychle klesaly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v 15:00 byla u stovky dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, v 15:00 to bylo zhruba 93,70 dolarů. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v 15:00 se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Japonsko reakci zvažuje

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý šéf diplomacie Johann Wadephul, ministr obrany Boris Pistorius odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. Japonsko dle premiérky Sanae Takaičiové zvažuje, jak lze zajistit bezpečnost lodí a posádek se sebou spojených. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu.
před 1 hhodinou

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Letiště v Dubaji postupně obnovovalo lety po dronovém útoku

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovovalo provoz a odlétaly z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.
04:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...