14 mrtvých po útocích na kostely v Pákistánu

Láhaur (Pákistán) - Dva katolické kostely v křesťanské čtvrti východopákistánského města Láhaur se staly terčem bombového útoku. Výbuchy zabily nejméně 14 lidí, dalších 78 bylo zraněno. K činu se už přihlásila pákistánská odnož Talibanu. Podle svědků zabránil rychlý zásah bezpečnostních strážců mnohem vyššímu počtu obětí. Křesťanská komunita je v Pákistánu často a dlouhodobě terčem islámských ozbrojenců.

Nálože vybuchly několik minut po sobě ve většinově křesťanském předměstí Láhauru. Terčem byly podle policie dva kostely, katolický a protestantský, které stojí blízko sebe. Útoky se odehrály v době nedělních bohoslužeb.

  • Amír Masih, svědek pumového útoku„Seděl jsem před obchodem blízko kostela, když se ozval výbuch. Rozběhl jsem se na místo a viděl jsem bezpečnostního strážce zápasícího s mužem, který se snažil dostat do kostela. Když se mu to nepodařilo, odpálil se… Viděl jsem kusy jeho těla letět vzduchem.“

Podle Masiha byl zabit i strážce. Není ale jasné, zda také první výbuch způsobil sebevražedný atentátník. Rozlícení obyvatelé po explozích lynčovali dva muže, které podezřívali ze zapojení do útoků, uvedla policie. Novinář Riáz Ahmad uvedl, že viděl dvě spálená těla pohozená na křižovatce. Po druhém útoku na protestanský kostel policie okamžitě zatkla dvě osoby Jeden je Afghánec. 

Velkou bolest nad útoky v Láhauru vyjádřil během tradiční nedělní mše na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu papež František, když spontánně odsoudil „pronásledování“ křesťanů. „Jsou to křesťanské kostely. Křesťané jsou pronásledováni, naši bratři prolévají krev prostě jen proto, že jsou křesťané,“ řekl papež po modlitbě Anděl Páně. Davům shromážděných věřících papež řekl, že se modlí za mír v Pákistánu a za to, aby „pronásledování křesťanů skončilo stejně jako snahy světa tento fakt skrývat“. 

Láhaur, který je správním střediskem nejbohatší a nejlidnatější pákistánské provincie Paňdžáb, je obecně považován za pokojný oproti mnoha jiným oblastem v Pákistánu. I zde se ale začal projevovat růst násilí poté, co vláda loni neuspěla se snahou o mírová jednání s Talibanem.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 19 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 49 mminutami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 1 hhodinou

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 4 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 6 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 8 hhodinami

Británie chce víc rozpoznávat tváře a pomocí AI odhadovat věk imigrantů

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.
před 9 hhodinami
Načítání...