Praha – Právo žádat odškodnění za zrušení nebo zpoždění letu se už do povědomí Čechů vrylo. Již méně známé je ale to, že stejné právo na finanční kompenzaci mají cestující také při zpoždění autobusu nebo vlaku. Jenže neznalost spotřebitelů často není jedinou překážkou v cestě za finační kompenzací. Také dopravci hledají skulinky, jak se Bruselem nařízené povinnosti vyhnout. Jednou z nich jsou tzv. mimořádné okolnosti, které dopravce povinnosti náhradu svým klientům zaplatit zprostí.
Nařízení Evropské unie, které právo na odškodnění cestujícím přiznává, definuje mimořádné okolnosti jen vágně. Tak například aerolinky se na ně mohou odvolat „zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz leteckého dopravce.“ Úplný výčet, který by vylučoval veškeré pochybnosti, nicméně nařízení neobsahuje.
„Co je sporné a zároveň co je nejčastěji důvodem zpoždění nebo zrušení letu, jsou technické problémy na straně dopravce,“ poukázal na jeden z problémů ředitel Evropského spotřebitelského centra Tomáš Večl. Ačkoliv Evropský soudní dvůr došel k závěru, že technické důvody nejsou pro dopravce omluvou pro neposkytnutí kompenzace, soudy a dozorčí orgány jednotlivých členských zemí přesto někdy rozhodují opačně. To cestujícím vymáhajícím náhradu komplikuje situaci. Na největší těžkosti podle zkušeností Evropského spotřebitelského centra turisté obvykle narážejí u charterových dopravců.
Přesto by se ale spotřebitelé neměli nechat zaskočit. Pokud neuspějí u dopravce, mohou se s žádostí o pomoc obrátit například na Úřad pro civilní letectví. „Nemůže pomoci konkrétnímu pasažérovi s konkrétním nárokem, ale může odborně prošetřit případ a zjistit, proč k tomu zpoždění nebo zrušení letu došlo. Když úřad řekne, že ty závažné důvody nebyly, tak v případném soudním řízení už není co zkoumat a neumím si představit, že by soud rozhodl v neprospěch spotřebitele,“ upřesnil Večl.
Pokud lidé cestovali se společností z jiné členské země Unie, mohou hledat zastání také u Evropského spotřebitelského centra. To už ale Čechům nemůže pomoc v případě, že cestovali například s ČSA nebo Českými drahami. Přímo na letišti nabízejí pomoc turistům i soukromé společnosti. Avšak u těch musí lidé počítat s tím, že pomoc není zadarmo. Obvykle si účtují určité procento z vymožené náhrady.
Omyly cestujících
Legislativu kolem odškodnění si ale po svém nevykládají jen dopravci, chybují také cestující. Někteří například nevědí, že na odškodnění nemají nárok v případě, že je aerolinky o zrušení letu informují alespoň dva týdny před plánovaným odletem, případně zajistí náhradní let, díky kterému se pasažéři dostanou do cílové destinace jen s několikahodinovým zpožděním.
Nejčastěji ale lidé tápou v tom, po kom mají odškodnění žádat. „Mezi nejčastější omyly cestujících v oblasti reklamací je příklad tzv. code-shareových letů, kde se v případě nepravidelnosti nebo poškození či zpoždění zavazadla mylně obracejí na společnost, u které letenku zakoupili, místo na operujícího dopravce, což je správný postup. Operující dopravce je přitom vždy na letence uveden,“ popsal portálu ČT24 mluvčí ČSA Daniel Šabík. Totéž podle Večla platí pro dovolenou s cestovkou. I v takovém případě jim má zpoždění nebo zrušení letu kompenzovat dopravce.
Kdy žádat odškodnění
Finanční kompenzaci může cestující žádat v případě zrušení letu nebo tzv. overbookingu, tedy v situaci, kdy dopravce prodal víc letenek, než kolik je míst v letadle, a tak některému z klientů znemožnil nástup do letadla. Podle rozhodnutí Evropského soudního dvora pak mají na odškodnění nárok lidé také v případě zpoždění o 2 hodiny a více při letech kratších než 1 500 kilometrů, o 3 hodiny při letech na trase dlouhé mezi 1 500 a 3 500 kilometry a o 4 hodiny při ostatních letech.
Ať se jedná o kompenzaci z té či oné příčiny, bude se i její výše odvíjet od délky letu. Na jak vysoké odškodnění tedy mají cestující nárok?
- 250 eur, jde-li o jakýkoli let kratší než 1500 km
- 400 eur, jde-li o let v rámci EU delší než 1500 km, mimo EU pak při letu delším než 1500 km a kratší než 3500 km
- 600 EUR pro všechny zbývající lety
Kromě toho musí dopravce zajistit pasažérům také občerstvení a musí jim umožnit spojení s rodinou. Pokud se odlet odsune až na další den, má klient právo požadovat po aerolinkách také ubytování. Takových reklamací ročně letečtí dopravci vyřídí desetitisíce. Jen ČSA za poslední tři roky za péči o klienty zpožděných a zrušených spojů utratily miliony korun.
Nohama na zemi
Kompenzaci za zpoždění mohou lidé žádat nejen v letecké, ale také pozemní přepravě, tedy například na železnici nebo při cestování autobusem. V porovnání s leteckou dopravou tady ale dopravci přijímají žádostí výrazně méně. Tak například České dráhy evidují za prvních pět měsíců letošního roku 554 případů. Celkově pak na odškodném svým klientům zaplatili necelých 290 tisíc korun. V loňském roce, který byl co do četnosti a délky zpoždění kvůli červnovým povodním rekordní, se náklady na odškodné vyšplhaly k milionu korun.
Výši odškodného jak v letecké dopravě, tak i na železnici stanovil Brusel. V Česku ale zatím evropská pravidla platí jen pro mezistátní spoje. Na ty vnitrostátní vyjednala vláda v roce 2009 z titulu probíhající modernizace tratí výjimku. Ta vyprší začátkem prosince letošního roku. Zatímco někteří letečtí dopravci hledají kličky, jak se odškodnění vyhnout, ti železniční se naopak kvůli konkurenčnímu tlaku snaží navzdory výjimce vyjít vstříc. Kompenzace za zpoždění tak i na vnitrostátních tratích již nyní poskytují České dráhy, RegioJet i Leo Expres.
Odškodné na železnici
- 25 % z ceny mezinárodní jízdenky, pokud celková cena jízdného pro jednosměrnou cestu pro jednoho cestujícího činí nejméně 16 EUR u zpoždění 60 a více minut.
- 50 % z ceny mezinárodní jízdenky, pokud celková cena jízdného pro jednosměrnou cestu pro jednoho cestujícího činí nejméně 8 EUR při zpoždění 120 a více minut.
- Cestující má nárok také na jídlo a občerstvení. Stejně jako v letecké přepravě musí dopravce zajistit rovněž hotel, pokud je třeba vyčkat na vlak přes noc.
Ani v železničních pravidlech ale nemají cestující vždy stoprocentně jasno. „Některé žádosti o odškodné jsou zamítnuty, nejčastěji z důvodu, že není splněna podmínka minimální ceny jízdného, zpoždění vlaku je nižší než 60 minut,“ upozornil na nejčastější chyby klientů mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. V minulosti navíc železniční dopravci obvykle odmítali žádosti o odškodné s odvoláním na zásah tzv. vyšší moci. To jim ale loni v září Evropský soudní dvůr zapověděl.
V autobuse
Aby nejasností nebylo málo, má svá vlastní pravidla také autobusová doprava. Pokud dojde ke zrušení nebo zpoždění linkového spoje o víc než dvě hodiny, může si cestující vybrat ze dvou variant. Buď bude v cestě pokračovat, nebo získá náhradu jízdného. Pokud dopravce nenabídne možnost rozhodnutí, má cestující právo na náhradu škody ve výši 50 % jízdného.
V případě, že bude zrušen nebo o více než 90 minut zpožděn odjezd autobusu u dálkových spojů, kde cesta trvá více než tři hodiny, má dopravce navíc povinnost nabídnout svým klientům bezplatně občerstvení. Ubytování musí zajistit v případech, kdy je nezbytný jeden nebo více noclehů. Avšak nemusí zaplatit hotel dražší než 80 eur na pasažéra a noc.
