Plzeň – Plánovanému převodu letiště v západočeské Líni do soukromých rukou stojí v cestě další překážky. Ministerstvo obrany nabídlo už loni areál Plzeňskému kraji. Hejtmanství ale pochybuje, že areál převezme ještě v tomto volebním období. Naráží například na zákon, podle kterého kraj nesmí následujících deset let letiště využívat komerčně. Podle právních analýz se navíc bude muset na kraj převést zvláštním zákonem, a tak se musí čekat na schválení od Poslanecké sněmovny. Situace navíc komplikuje údržbu už tak zchátralého areálu.
Kraj naráží na několik překážek, které převodu klade současný zákon o majetku státu. „Nový vlastník například deset let nesmí žádnou část toho areálu prodat nebo ho nesmí komerčně využívat. Pokud toto kraj nebude akceptovat, v tom případě musíme připravit samozřejmě nějakou novou normu,“ zmiňuje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Převod letiště nabídl loni kraji ministr obrany Vlastimil Picek. Letiště měla v nájmu soukromá firma, podle armády ale neplnila závazky, neplatila nájem a nechala areál chátrat. Armáda jí proto vypověděla smlouvu a letiště slíbila převést kraji s podmínkou, že by zde zůstala armádní letecká záchranná služba. To je priorita i pro kraj a obce v okolí, které mají v rozsáhlém areálu část pozemků.
Picek loni při návštěvě Líní konkrétní termín možného převodu neuvedl. Řekl ale, že ministerstvo bude postupovat co nejrychleji a že doufá, že převod by se mohl uskutečnit už v roce 2014. To je ale nyní podle hejtmana Václava Šlajse nereálné. Kromě toho, že převod bude muset nejspíš projít parlamentem jako zákon, bude také záležet na tom, jak se k němu postaví nový ministr obrany a nová vláda, zda potvrdí příslib nynější vlády. Šlajs se obává, zda se případný převod podaří uskutečnit ještě v tomto funkčním období krajské rady. Zastupitelstvo se záměrem získat letiště souhlasilo.
Kvůli zpožděnému převodu kraj dosud nezadal ani zpracování analýz, které by určily, jak s letištěm naloží. „Až budeme vidět, že ten převod nazrává, nechali bychom zpracovat dvě oponentní analýzy, abychom věděli, co s letištěm. V žádném případě nepřipustíme, aby to byla nějaká nová montovna,“ uvedl Šlajs. Analýzy by také měly podle dřívějšího vyjádření kraje popsat stav budov a majetku na letišti či určit, zda na něm není nějaká stará ekologická zátěž, kterou by kraj musel následně draze likvidovat.
Nevyjasněná situace navíc komplikuje i běžnou údržbu areálu. Čtyř ethektarové letiště už řadu let chátrá. Podle armády je za tento stav zodpovědný nájemce - společnost Planestation. Ta se ale brání tím, že ministerstvo odmítalo platit finanční náhrady za rozsáhlejší údržbu. „Museli jsme přikročit k radikálním úsporným opatřením včetně snižování počtu zaměstnanců,“ zmínil ředitel PlaneStation Pilsen Petr Rubeš. Kvůli stavu budov žádal Planestation armádu už před osmi lety, aby letiště nabídla k prodeji. Toho chtěla společnost dosáhnout i pozastavením nájmu. Teď dluží ministerstvu více než padesát milionů korun. Kvůli tomu armáda vypověděla společnosti smlouvu. O úhradě nájmu má teď rozhodnout soud.
Hejtmanství už dříve uvedlo, že při případném převodu chce jednat ve shodě s šesti okolními obcemi, které si důrazně nepřejí jakékoli rozšiřování či zvyšování kapacity nebo statusu letiště. S obcemi se kraj shodl na tom, že na neveřejném letišti by nikdy neměla přistávat velká letadla. Zásadní pro rozvoj areálu je i dopravní napojení. Přímo k letišti je z dálnice D5 naznačen sjezd. Aby se mohl používat, musel by získat výjimku, neboť nemá přesné parametry. Provozní zátěž pro kraj by po převzetí letiště neměla být významná. Kraj předpokládá, že by v budoucnu zůstal správcem majetku, určitým supervizorem, nehodlá ale do areálu investovat krajské peníze. „Zřejmě by hledal investory, kteří by se o území podělili a hradili by i případné investice,“ řekl loni na podzim tehdejší hejtman Milan Chovanec (ČSSD).
