Herálec – Podnikatelé zachránili chátrající zámek v Herálci na Vysočině. Dnes mohou lidé v cenné národní kulturní památce přenocovat. Stal se z ní totiž luxusní pětihvězdičkový hotel, tedy zařízení, které podle agentury cestovního ruchu Vysočině zatím chybělo. Osud řady památek v kraji ale zatím tak růžový není. Chybí peníze, a tak se na nich v mnoha případech dál podepisují živly, škůdci a zub času.
Manželé Kasperovi koupili chátrající památku v Herálci v roce 2007 od Kraje Vysočina v dražbě. Oprava zámku, který patří mezi nejkrásnější v Česku, trvala 3 roky. Největší problém byl se statikou. Aby vzniklo 19 prostorných apartmánů, museli majitelé zámek částečně rozebrat a pak pod dohledem památkářů zase složit. „Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly 200 milionů,“ popsala majitelka zámku Alexandra Kasperová. Čtvrtinu nákladů pokryla dotace z Evropské unie.
Díky zpřístupnění archivů oblastní galerie Vysočiny jsou pokoje zdobené velkými vizuálními reprodukcemi obrazů. Hosté se tak mohou v nově zrekonstruovaném hotelu cítit jako v pohádce nebo jako dávní obyvatelé zámku, jehož historie sahá do dávných staletí. Nález erbu rodu Šelmberků potvrdil, že zámek Herálec stojí na místě středověké tvrze. Zámecké zdi se datují do poloviny 16. století.
Zámeckému hotelu drží spousta lidí palce. Podle agentury CzechTourism bylo podobné zařízení na Vysočině už dlouho potřeba. Alespoň částečně tak hotel umožní odpovědět na doposud nevyužitou poptávku zahraničních klientů po luxusním ubytování v kraji. „Je to výjimka, jinak jsou na Vysočině čtyřhvězdičkové hotely, kterých je maximálně deset,“ podotkl ředitel CzechTourismü Vysočina Tomáš Čihák.
Další historické objekty – hrady a zámky na Vysočině – ale na záchranu teprve čekají a dál chátrají. Obce a města totiž nemají peníze na jejich rekonstrukci. Jedním z takových případů je i zámek v Brtnici u Jihlavy. V současné době je v havarijním stavu. Dlouhá léta trpěl neúdržbou, celý objekt je napaden dřevomorkou, část dřevěných konstrukcí se již zřítila. I jemu ale nyní svítá naděje na záchranu. Zámek si od města pronajala třebíčská firma, která se pustila do nejnutnějších záchranných prací s cílem zpřístupnit zámek veřejnosti.
