Když císař Rudolf II. dovolil, aby si střelci hlídající Pražský hrad postavili u hradní zdi příbytky, odstartoval vznik Zlaté uličky na Pražském hradě. Je tomu přesně 420 let. Zlatá ulička je tvořena malými domky s barevnou fasádou, které jsou vestavěné do pomyslného oblouku hradební zdi mezi věžemi Novou Bílou a Daliborkou. Přestože původně Zlatou uličku obývala chudina, ve 20. století se stala místem, které navštěvovaly osobnosti jako Franz Kafka, Jaroslav Seifert nebo Jan Werich. Dnes je vyhledávaným turistickým místem a její návštěvníci si kromě domků mohou prohlédnout i stálé expozice mapující historii uličky.
Zlatá ulička slaví 420 let. Její barevné domky obývala chudina i významné osobnosti 20. století
Pro obydlí 24 hradních střelců vyhradil místo „ve zdi zámku proti zahradě“ císař Rudolf II. dekretem z 16. září 1597. Střelci zde začali provozovat různá řemesla, aby si přilepšili. Ve Zlaté uličce tak byly krčmy i nevěstince. Později zde bydlela hradní čeleď a zřejmě také zlatotepci, po nichž získala jméno – ještě v 16. století se totiž uličce říkalo Zlatnická. Pojmenování Zlatá se vžilo až v 17. století.
Domky byly obývány až do druhé světové války, respektive poslední obyvatelé je opustili v 50. letech 20. století. Bydlení tu nebylo nijak idylické – chudoba, špína, nepořádek. Dlouho v uličce nebyl ani žádný zdroj vody a ještě v první polovině 20. století tu údajně sloužil usedlíkům jediný záchod.
GALERIE
Zlatá ulička slaví 420 let od svého vzniku
Právě ve 20. století se ale ve Zlaté uličce začaly vyskytovat také výrazné a zajímavé osobnosti té doby. „Domeček číslo 22 navštěvoval Franz Kafka v době první světové války,“ uvedla ve Studiu 6 Helena Tománková, průvodkyně Správy Pražského hradu. V domku čp. 14 zase bydlela vyhlášená kartářka a jasnovidka Matylda Průšová, známa jako Madame de Thébes. V již zbořeném domě mezi Zlatou uličkou a Daliborkou žil na přelomu 20. a 30. let básník Jaroslav Seifert.
„Nebo domek 12 – Josefa Kazdy, který zde za druhé světové války uschoval na tomto nenápadném místě mnoho kopií československého filmu, které byly nacisty určeny k likvidaci,“ doplnila Tománková. Za druhé světové války se v jeho domku zdržovali například Jiří Trnka, Jan Werich nebo Jiří Brdečka, kterým Kazda ukryté filmy promítal.
Již za první republiky se dbalo o to, aby se při úpravách neměnil malebný ráz uličky. V 50. letech se pak rozhodlo, že ulička bude zachována jako celek. Rekonstrukce a památková úprava uličky byla dokončena v roce 1955 pod vedením architekta Pavla Janáka. Pestré fasády tehdy navrhl malíř a filmový tvůrce Jiří Trnka. Jelikož se barvy domků v minulosti měnily a byly často velmi výrazné, Trnkův návrh nebyl nijak odtržený od historické reality.
2 minuty
Zlatou uličku ročně navštíví přes dva miliony turistů
Od května 2010 do června 2011 prošla ulička největší rekonstrukcí ve své historii. Stála asi 39 milionů a celá ulička byla kvůli ní uzavřena. „A když se blížilo otevření, tak přizvali barrandovské ateliéry, aby v těchto domečcích zřídily velmi krásné expozice,“ uvedla Tománková.
Kromě zrenovovaných domků tak návštěvníci Zlaté uličky mohou navštívit i stálou expozici dokumentující život v tomto místě od 16. století až do padesátých let 20. století. Vidět tak lze například domeček kartářky Matyldy Průšové, zlatnickou dílnu, krčmu, domek panny Stázi či světnici červeného střelce. „V Bílé věži je muzeum alchymistů, v té druhé – Daliborce – zas muzeum mučení,“ doplnila Tománková.
