Otázky soudnictví přivedly kroky prezidenta Miloše Zemana do Brna na návštěvu vrcholných institucí justice. Nejdřív navštívil Ústavní soud, jehož personální obměnu Zeman po nástupu do své funkce řídil. Postupně objel i Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud i Nejvyšší státní zastupitelství. Případná nejvyšší rada soudnictví, po které volají špičky justice, by podle prezidenta mohla být jejím stabilizačním prvkem. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ale změnu nepodporuje.
Zeman si přijel do Brna obhlédnout vrchol justice. Podpořil vznik rady soudnictví
„Doufám, že to časem navrhne některý z ministrů spravedlnosti, ale může to být i poslanecká iniciativa napříč politickým spektrem,“ poznamenal Zeman. Kde je vůle, je i cesta, uvedl na otázku, zda je v současné politické konstelaci zřízení rady reálné.
Zeman podle předsedů vrcholných soudních instancí chápe význam soudnictví a zároveň také principy dělby moci ve státě. Dělba moci podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského neznamená jen separaci, ale také spolupráci mezi jednotlivými složkami. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal dnešní návštěvu prý chápe tak, že Zeman podpořil představitele soudů v jejich úsilí.
Dělba moci znamená i spolupráci jednotlivých pilířů
Za novou formu samosprávy justice v podobě Nejvyšší rady soudnictví se stavěla i Pelikánova předchůdkyně v čele resortu spravedlnosti Helena Válková. Podle dřívějšího vyjádření jejího nástupce ale neexistuje jistota, že případná rada bude správu justice vykonávat lépe než ministerstvo. Rizika rady spatřují někteří kritici také v tom, že se soudnictví může uzavřít do sebe.
Do sídla Nejvyššího správního soudu přijíždí hlava státu od obnovení soudu v roce 2003 poprvé. Stejně tak u nejvyššího státního zástupce se prezident objevuje po dlouhé době, naposledy na NSZ zavítal Václav Havel v roce 2001.