Jihomoravští vinaři plánují rozšiřování vinohradů. Od nového roku jim to povoluje Evropská unie. Po vstupu Česka do Unie přitom pro plochy vinic platil stop stav. Mnozí vinaři si ale spočítali, že se jim rozšiřování plochy vinohradu nevyplatí.
„Stop stav v Evropské unii byl, protože byla velká nadprodukce. Místo aby se víno prodávalo, tak se za velké peníze destilovalo a nalévalo se do benzinu, takže to nedávalo smysl,“ vysvětlil ředitel Svazu vinařů Martin Půček.
Namísto toho se vinice měly restrukturalizovat. „Během tří let ale Unie vydala peníze i na likvidaci vinic. Mělo se zlikvidovat zhruba 300 až 400 tisíc hektarů. Ten projekt ale nakonec nebyl moc úspěšný,“ pokračoval ředitel. Dodal, že za evropské peníze se vinice vysadí, vyklučí a pak zase obnoví.
Rozšiřování vinic nebude masové
Přestože vinaři mohou své vinice opět rozšiřovat, nečeká ředitel hromadné vysazování nových keřů. „Pevně doufáme, že to nebude masové. Je tam ochranná hranice jednoho procenta. V Česku se to týká plochy asi 175 hektarů ročně,“ řekl Půček.
Rozšiřování má být pod kontrolou a navíc bez dotací. I přesto se na něj připravují už i pěstitelé sazenic. „Máme v plánu navýšit množství sazenic o 50 procent na nějakých 700–750 štěpovanců. Největší zájem je o hibernal, pálavu a veltlínské zelené,“ potvrdil ředitel Vinofrukt Pavel Herko.
- znojemská, mikulovská, velkopavlovická a slovácká
- vinařská oblast Morava zahrnuje 96 procent ploch registrovaných vinic v České republice
- má rozlohu přibližně 17 400 hektarů
- celkem je v těchto oblastech zapsáno skoro 15 tisíc pěstitelů
Kolik polí se promění ve vinice, bude jasné na konci února. Do té doby je totiž možné posílat žádosti. Pro české vinařství je to šance změnit poměr tuzemského a dováženého vína. I přesto, že se u nás vyrobí přes 60 milionů litrů vína, je to jen 30 procent toho, co Češi vypijí, zbytek se dováží.
