Vidnava – Někteří starostové na hranicích s Polskem se obávají, že je pozemkové vyrovnání Čechů s Poláky připraví o strategické pozemky. Ministerstvo vnitra koncem loňského roku předalo polské straně utajený seznam parcel, které by mohli Poláci dostat. Ti ho teď posuzují. Vlády chtějí vyřešit starý dluh, který má Česko vůči Polsku z padesátých let. Jde o 368 hektarů v pohraničí. Například Vidnava navrácení pozemků nechce připustit.
Vedle Frýdlantu v Čechách by mělo o kus země přijít například Vidnavsko. Z Vidnavy a okolí by mohlo Polsku připadnout přes třicet hektarů. Ještě v roce 1958 vedla hranice centrem městečka. Na základě mezinárodní smlouvy z roku 1958 se hranice tehdejšího Československa s Polskem napřímila a zkrátila o 80 kilometrů. Poláci přitom přišli o svých 368 hektarů.
Zastupitelé Vidnavy navrácení pozemků odmítli
Ve Vidnavě se nejedná jen pozemky, ale i o budovy na nich, které neměly desítky let konkrétního vlastníka a nepatřily ani obci. Před několika lety se však Česku podařilo získat tuto půdu do své správy a město s ní začalo počítat do budoucna. A proto se Vidnavě možnost navrácení pozemků nelíbí. „Máme tam například rozdělaný vodojem, který chceme zprovoznit do pěti let,“ vysvětloval starosta Vidnavy Rostislav Kačora. Když ministerstvo vnitra loni vyzvalo představitele obce, aby se k navrácení pozemků Polsku vyjádřili, přesun všech navržených parcel zamítli. Teď neví, co bude.
Ministr Milan Chovanec: K detailům se nemůžu vyjádřit
Ministerstvo vnitra nechce komentovat, které konkrétní pozemky zařadilo na aktuální seznam pro polskou stranu. „Polsko trvá na tom, aby územní nárok byl vypořádán. Vzhledem k tomu, že materiál, který se projednával, nebyl ve veřejném formátu, nemůžu se k detailům vyjádřit,“ řekl ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.
Informace nemají ani samosprávy dotčených obcí. „Je možné, že to budeme muset znovu řešit. Pokud by se to mělo Vidnavy týkat, tak se samozřejmě budeme všemi legislativními prostředky snažit, aby k posunu nedošlo,“ řekl vidnavský starosta Kačora. Problém mají i další obce. Například v Mikulovicích v Jesenickém výběžku obec s dotčenými pozemky počítá pro výstavbu rodinných domků. Krnov pozemky k vrácení přímo nabídl. Vytipoval necelý hektar půdy za řekou Opavou. „Jestli je o ně teď zájem, nevíme. Nikdo se neozval,“ uvedla mluvčí krnovské radnice Dita Círová.
Česká republika se pokouší řešit územního dluhu vůči Polsku několik let. V roce 2005 se tím zabýval tehdejší ministr vnitra František Bublan z ČSSD. O dva roky později problém otevřel premiér Mirek Topolánek z ODS. Vlády řešily i možnost finanční kompenzace, to ale Polsko odmítlo. Pokud se Češi s Poláky na vyrovnání dohodnou, hranice by se změnila po osmnácti letech. Tehdy si vyměnilo Česko se Slovenskem osady Sidonie a U Sabotů.
