Vysoký Chlumec (Příbramsko) – Unikátní víceboká roubená stodola z roku 1662 se stala ozdobou skanzenu vesnických staveb ve Vysokém Chlumci nedaleko Příbrami. Odborníkům se podařilo přesunout ji z původního místa, kde hrozil její pád. Při rozebírání se ukázalo, jak ztrouchnivělé jsou trámy, konstrukce už se rozpadaly. Nakonec se ale podařilo jednoho z mála zástupců kdysi typického typu stodoly zachovat pro budoucnost.
Vesnický skanzen obohatila víceboká stodola
Vícebokých roubených stodol bývaly v minulosti plné vesnice – vidět na vlastní oči podobné stavení je dnes ale velký problém. Jedna z mála se dochovala v obci Vojkov na Benešovsku, kde se ale postupně rozpadala a v době, kdy na ni historici přišli, jí už vážně hrozil zánik. Podle Jiřího Bartáka, majitele stavební firmy, která stodolu přestěhovala do chlumeckého skanzenu, beztak z původní konstrukce mnoho nezbylo. „Stál tam jeden sloup, u toho byly opřeny asi tři krokve a jeden příčný trám. To bylo všechno,“ poukázal.
Přesto stodola stála příbramskému Hornickému muzeu, které skanzen vesnických staveb spravuje, za záchranu. „Patří v rámci staveb tohoto charakteru architektury mezi ojedinělé, a proto nám moc záleželo na tom, abychom ji zachránili a získali do skanzenu ve Vysokém Chlumci,“ uvedl ředitel muzea Josef Velfl.
Unikátní stodolu z Benešovska nakonec zachránil vesnický skanzen.
Protože však některé části polorozpadlé budovy byly tak ztrouchnivělé, že při její rekonstrukci ve skanzenu nešly použít, museli se k renovaci sjet tesaři a šindeláři, aby vytvořili kopie zaniklých částí roubené stodoly. „Z 80 procent bylo nutné vyměnit původní konstrukce,“ poukázal ředitel Velfl. Vše se vyrábělo ručně, tak jako před 350 lety.
Šestnáctou stavbu, která chlumecký vesnický skanzen obohatila, si v následující sezoně prohlédnou návštěvníci pouze zvenku. Muzeum sice chystá i interiérovou expozici, ale ta bude hotová až v roce 2013.
Kromě víceboké stodoly představuje skanzen například také seník nebo celoroubený obytný dům, které muzeum zachránilo loni. Nejatraktivnější technickou památkou ve skanzenu potom je roubený vodní mlýn z Radešic a také stále funkční pila z 19. století, rovněž na vodní pohon.