Bílovice nad Svitavou – Měří 16 metrů a v lese na Brněnsku rostla tři desítky let. Lesníci dnes jedli ojíněnou pokáceli a večer ji převezou na brněnské náměstí Svobody, které bude zdobit během vánočních trhů. Tradici stromu v centru Brna, pod kterým je umístěna kasička charity, založil v roce 1924 spisovatel Rudolf Těsnohlídek, aby pomohl opuštěným dětem. V posledních letech vznikla i další tradice – lidé si mohou „svůj“ strom vybrat v hlasování na internetu.
Dva smrky ztepilé neměly vedle jedle šanci. V internetovém hlasování Brňanů získala 6 614 hlasů z téměř osmi tisíc hlasujících. „Není to dřevina v našich lesích zcela běžná, pochází ze severní Ameriky. Je to, tuším, třetí jedle ojíněná, která od nás do Brna na Vánoce odjede,“ uvedl vedoucí polesí Bílovice nad Svitavou Pavel Podlipný. Strom se na cestu do jihomoravské metropole vydá dnes v podvečer, na centrálním náměstí Svobody se pak už ozdobený rozsvítí 28. listopadu, tedy v pátek před první adventní nedělí.
Už několik let mají Brňané možnost vybrat si vánoční strom na internetu. Lesníci vždy vytipují tři, favorita mohou lidé zvolit v hlasování. „Vybíráme hlavně takové stromy, které jsou blízko cesty, protože k pokácení potřebujeme jeřáb. Vánoční stromy si tipujeme už od mládí, když jim je 10 až 15 let. Děláme jim místo, aby hezky a rovnoměrně rostly,“ popsal Podlipný s tím, že k zemi jdou stromy zhruba 30 let staré.
Tradice s dobrou myšlenkou
Letos je to už 90 let, co vánoční strom zdobí centrum Brna. Tradici, inspirovanou zvykem z Kodaně, v Brně prosadil spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Stejně jako v Dánsku i u nás není strom jen symbolem Vánoc. „Pod stromem jsou pořádány sbírky pro opuštěné děti,“ vysvětlil Podlipný.
Těsnohlídka k založení tradice inspirovala událost z roku 1919. Tehdy si s malířem Františkem Koudelkou a Josefem Tesařem vyšli do lesa pro vánoční stromek. U Bílovic nad Svitavou našli v místech poblíž dnešní Myslivny lišky Bystroušky mezi kořeny smrku odložené, téměř zmrzlé batole. Opuštěnou holčičku jménem Liduška odložila její matka, pětadvacetiletá služka Marie Kosourová z Netína. Otcem batolete byl ruský zajatec z první světové války. Svobodná matka s dítětem nikde nemohla získat službu a bída ji nakonec dohnala k zoufalému činu. Za opuštění dítěte skončila matka ve vězení.
Příběh se smutným začátkem měl dobrý konec, alespoň pro Lidušku. Holčičku adoptovala a vychovala brněnská rodina Polákových a Liduška se později provdala za středoškolského profesora do Prahy. Zemřela v roce 1997 v 79 letech. Místo, kde ji básník Těsnohlídek s přáteli objevil, v lese dodnes připomíná skromný památník.
Událost vedla Těsnohlídka k hlubšímu zájmu o osudy opuštěných dětí a myšlence zbudovat pro ně domov. Pět let po záchraně malé Lidušky prosadil v Brně tradici vánočních stromů, pod kterými se vybírají peníze na charitu. Potřebné finance na domov pro opuštěné děti se nakonec podařilo sehnat a domov Dagmar se v brněnských Žabovřeskách otevřel v roce 1929. Spisovatel se toho ale nedožil. V lednu 1928 se Rudolf Těsnohlídek zastřelil.
Vánoční strom tradičně pochází ze Školního lesního podniku ve Křtinách. Stromy do Brna zdejší lesníci dodávají od roku 1924, vánoční tradici přerušila jen druhá světová válka a poté ji na desítky let poznamenal komunismus. Charitativní poslání vánočního stromu se naplno obnovilo po roce 1989.
Jak šel čas s vánočním stromem v Brně
