Venku sice ještě leží sníh a mrzne, ve vsi Palonín nedaleko Mohelnice už ale naplno žijí Velikonocemi. Tamní dílna je totiž jedním z mála míst v Česku, kde se ručně zdobí paškály – svíce, které se zapalují na Bílou sobotu a hoří celé velikonoční období. V kostelech pak zůstávají do doby, dokud je za rok nevystřídá paškál nový.
V hanáckém Paloníně začali vyrábět velikonoční paškály. Žádané jsou i v Londýně
V hanáckém Paloníně začali vyrábět velikonoční paškály (zdroj: ČT24)
O tom, jak se zdobí paškál, ví nejvíce mistrová Chráněné dílny Palonín Alena Vitásková, která se těmto svícím věnuje už dvacet let. „Kříž, alfa, omega a letopočet. To je ten základ, který tam musí být. Pak už jsou takové doplňky jako beránek, kalich, víno nebo lilie. Kdo co bude chtít,“ říká Vitásková.
I páru takto zkušených rukou zabere jeden paškál většinou kolem dvou hodin – a zdobení těch menších ještě déle, protože dílky bývají titěrné. Zdobí se celkem osm velikostí, od jedenapůlkilových až po ty největší, které váží osm kilo a měří metr dvacet.
Lepidlo není třeba
„Svíce se skládá asi ze třiceti procent z včelího vosku a parafínu. A dozdobení je vlastně taky vosk, jsou to dva milimetry silné voskové plátky, z nichž se vyřezává to vlastní zdobení skalpelem,“ popisuje vedoucí dílny Eva Vařeková.
Pro výrobu není potřeba žádné lepidlo, pouze teplé ruce. Celá svíce se pak zafixuje lakem. Potom už zbývá jen zabalit a expedovat. Do Velikonoc tu nazdobí asi osm set svící.
Část zamíří i přes hranice. „Raritnější je Londýn, tam už třetím rokem putují asi tři nebo čtyři kusy. Potom jde dost paškálů do slovenských farností. Dohromady přes sto kusů na Slovensko,“ říká Vařeková.
Z palonínské dílny pochází i paškál s mozaikou v olomoucké katedrále svatého Václava. „Od velikonoční vigilie na Bílou sobotu až do seslání ducha svatého stojí u oltáře. To je padesátidenní období. Pak se přenese ke křtitelnici,“ vysvětluje farář katedrály Ladislav Švirák.
Velikonoční svíce symbolizuje vzkříšení Krista, jehož světlo podle křesťanské nauky rozráží temnoty smrti. V katolických kostelech se proto každý rok paškál zapaluje na Bílou sobotu při velikonoční vigilii. Svíce pak hoří celé velikonoční období, tedy 50 dnů. V průběhu roku se paškál zapaluje jen při křtech a pohřbech.
Lidé ale znají označení paškál především ze spojení „vzít na paškál“. Svíce má jako symbol vzkříšení pro katolíky veliký význam. Když bylo tedy potřeba, aby někdo mluvil pravdu nebo svá slova potvrdil, přísahal před zapáleným paškálem.