Brno - Případ dvaadvacetileté postižené Lindy žijící z částečného invalidního důchodu, které zabavil exekutor její celoživotní úspory (více jak 5 000 Kč), protože za ni její zákonní zástupci neplatili v letech 2002 až 2008 poplatek za odpad, není v Brně jediným. V jihomoravské metropoli totiž dluží za odvoz odpadu celkem osm tisíc dětí. Některé již od roku 2002, kdy se za službu začala částka 500 korun ročně platit. Tisíce těchto dětí přitom dluží městu více jak patnáct milionů korun. V osmnácti letech je proto nemusí čekat nový start do života, ale dluh, který se i s úroky - pokud za ně nikdo nezaplatí celých osmnáct let - může vyšplhat až na 30 tisíc korun. Podle zákona totiž nejsou dlužníkem rodiče či zákonní zástupci, kteří za ně neplatí, ale právě samy děti.
„Z praxe předpokládáme, že koncem roku bude těch dlužníků šest a půl tisíce a dluh jen necelých patnáct milionů, lidé poplatky po našich urgencích doplatí. Nicméně dlužníků a dluhů přibývá,“ informoval mluvčí Magistrátu města Brna Pavel Žára. Podle něho rodiče neplatí za děti ze sociálně slabých rodin a z rodin, které se rozpadly například po rozvodu a přestali platbu jako nutnou vnímat. Své potomky tak zadlužují.
I děti, které ještě neumí číst a vůbec nechápou, co se po nich chce, přitom upozorňuje webová stránka města Brna na to, že mohou na neplacení poplatku za komunální odpad doplatit. Podle současného zákona je totiž plátcem každý obyvatel obce nebo města bez ohledu na svůj věk. Pokud rodiče za své potomky poplatky nehradí, přejdou v plnoletosti i s úroky na děti. „Pokud nezaplatíte ve lhůtě splatnosti, nebo zaplatíte v nesprávně nižší výši, stáváte se dlužníkem a Vámi včas nezaplacené poplatky (nebo jejich část) můžeme zvýšit až na trojnásobek nedoplatku. Bude-li tedy Váš nedoplatek činit 500 Kč, již v měsíci červnu Vám může být zvýšen až na částku 1 500 Kč. Pokud nezaplatíte, bude s Vámi zahájeno vymáhací řízení, přičemž náklady tohoto řízení mohou dosáhnout až několika tisíc korun,“ upozorňuje informační text na stránkách www.brno.cz.
Poplatníkem místního poplatku jsou přitom „všechny fyzické osoby s trvalým pobytem v obci bez ohledu na svůj věk nebo finanční soběstačnost. Pokud rodiče, kteří mají obecnou vyživovací povinnost vůči svým dětem, poplatek neuhradí, dojde k jeho vyměření poplatníkovi – dítěti. Správce poplatku v případě, že dítě nemá například uzavřeno stavební spoření či nemá vlastní majetek, vyčká zletilosti poplatníků a následně nedoplatek vymůže“. Webová stránka města přitom dětem radí, aby o případný dluh, který jsou nuceny v 18 letech zaplatit, zažalovali své rodiče a vymohli si jej soudně. „Pokud děti takto vzniklý místní poplatek zaplatí (dojde k jeho vymožení), mohou následně žádat náhradu na svých rodičích, a to s ohledem na vyživovací povinnost rodičů podle zákona o rodině.“
Na problémy dětí-dlužníků upozornil i ombudsman, na kterého se v uplynulých letech řada osmnáctiletých obrátila. Kancelář veřejného ochránce práv už předchozí vládě jednou změnu navrhla, ale neúspěšně. Podle zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové se o to pokusí znovu. „Ten, kdo má vyživovací povinnost, byl měl být zákonným ručitelem za uhrazení té částky. Tím pádem by finanční částka byla vymáhána na něm a následně by byly samozřejmě vůči tomuto rodiči nebo osobě, která odpovídá za výživu, uplatněny všechny další postupy,“ popsala návrh Jitka Seitlová. Její úřad považuje současnou situaci za neetickou a principiálně nesprávnou, protože dítě nemá mít odpovědnost za to, že jeho rodiče něco nesplnili.
