Ještě během podzimu začne stát s modernizací úložiště jaderného odpadu u Litoměřic. Do dvou let chce upravit dalších zhruba 300 metrů stávajících chodeb, aby se do něj vešel další odpad. Nové chodby se hloubit nebudou. Odpad ze zdravotnictví, průmyslu a výzkumu se na místě skladuje od roku 1964. Předtím za druhé světové války soustava tří vápencových lomů nesla označení B5-Richard a byla v ní budována utajená podzemní továrna.
Pod vrchem Bídnice, který sousedí s výraznějším Radobýlem, se nejméně od začátku 19. století těžil vápenec. Nacisté se za druhé světové války do komplexu rozhodli ukrýt tři továrny. I přes horečné práce a oběti na životech tisíců vězňů se je nepodařilo dokončit.
Na přelomu 50. a 60. let začala část čtyřicetikilometrového spletitého labyrintu sloužit jako úložiště jaderného odpadu. Správa úložišť na místě funguje stále, aktuálně má k dispozici dva kilometry podzemí.
Nad ukládacími komorami se nachází 60 metrů nepropustné horniny, která úložiště izoluje. „Stěny jsou zpevněny železnou sítí, až osmimetrovými tyčemi a nakonec jsou zastříkány betonem,“ popsal správce jaderného úložiště Richard Petr Pavlovič. Každá komora je vybavena betonovacím potrubím, které se po zaplnění odpadem zalije.
Prostor s více než deseti tisíci metry krychlovými je zaplněný z devadesáti procent. Na místě se nachází třicet tisíc sudů s radioaktivním odpadem. Po úpravách se jich tam vejdou další dva tisíce. Do pěti let pak rekonstrukcí projde i příjem a kontrola
Úložiště se nachází v katastru Litoměřic. Úředníci ho kontrolují minimálně jednou za měsíc. Město za podzemní skládku radioaktivního odpadu dostává od státu přes 4 miliony korun ročně. Po loňské novele atomového zákona pak navíc dostalo i jednorázový příspěvek 50 milionů.
