Praha - Den otevřených dveří tunelového komplexu Blanka dnes přilákal davy lidí. Pětikilometrová prohlídková trasa začínala na rampě tunelů ve Svatovítské ulici u Vítězného náměstí v Praze 6. Ražená část trasy končí v Troji a pokračuje přes budovaný Trojský most ke stanicím městské hromadné dopravy v Holešovicích. Zájemci dostávali mapky prohlídkové trasy, na kterých mohli sledovat, kde se právě nacházejí.
Cestou si mohli návštěvníci prohlédnout strojovnu vzduchotechniky a nejmodernější tunelářské stroje. Ty nejvytrvalejší, kteří prošli celou trasou, u portálů v Troji čekala autogramiáda olympioniček, plážových volejbalistek Markéty Slukové a Kristýny Kolocové. Podle mluvčího Metrostavu Františka Poláka se akce zúčastnilo 21 tisíc lidí.
Stavba tunelového komplexu začala v roce 2007, délka severozápadní části městského okruhu bude téměř 6,4 kilometru. Doplní tak již provozovaných 17 kilometrů okruhu. Budování od počátku provází množství problémů. Během ražby se tunel třikrát propadl a Metrostav kvůli nehodám dostal od báňského úřadu několik pokut. Místní obyvatelé si často stěžovali na hluk a prašnost ze stavby. Primátor Bohuslav Svoboda přirovnal stavbu k rizikovému těhotenství, které směřuje k úspěšnému porodu.
K mapce byl také připojen soutěžní kupon. Mapku i kupon si mohl dát na čtyřech stanovištích trasy každý označit razítkem, po vyplnění osobních údajů ho odevzdat a zapojit se tak do soutěže o mp3 přehrávač, fotbalový míč, spací pytel pro dospělé i děti, cyklistickou helmu, baterku či tričko. Nejlákavější byla speciální cena primátora hlavního města Prahy Bohuslava Svobody - horské kolo.
Bývalé vedení města v čele s tehdejším primátorem Pavlem Bémem původně uvádělo, že za tunel zaplatí 28 miliard korun. Postupně ale cena vzrostla až k částce 38 miliard. Nyní prý magistrát náklady snížil o dvě miliardy korun. Podle auditu, který si nové vedení magistrátu nechalo vypracovat, není z dokumentů jasné, kam půjdou poslední čtyři miliardy za stavbu tunelů. Některé navyšování rozpočtu si vyžádaly neočekávané potíže. Tunel se během ražby třikrát propadl, půl roku pak stroje stály kvůli archeologickým nálezům.
„To je prostě daň tomu riziku, který ražba tunelu v extrémně nízkém nadloží v pražských geologických podmínkách, které nejsou vůbec jednoduché, prostě přináší,“ uvedl ředitel divize Metrostavu Miloslav Hadrava.
Ve třech částech tunelu Blanka jsou už dokončené stěny, stropy i hrubé obklady. Nad stavebními pracemi proto poprvé začíná převládat montování technologií. Poslední částí stavby je most přes Vltavu v Troji, který má být hotový do konce tohoto roku. Tunelový komplex by měl být zprovozněn nejpozději v květnu 2014. Tunel Blanka odlehčí denně centru hlavního města o 70 000 vozidel, řidiči ročně ušetří 1 600 000 litrů paliva a 15 minut jízdy. Ročně by také měl v Praze klesnout počet dopravních nehod o 500.
