Státní instituce zdržují protipovodňové výstavby

Táborsko/Ústecko – Výstavbu protipovodňových opatření v Česku výrazně zdržuje vypořádávání s majiteli pozemků. Například ve Veselí nad Lužnicí se kvůli tomu přípravy protáhly o rok. Největší problémy přitom nejsou se soukromými majiteli, ale se státními institucemi. Pro zahájení prací totiž nově nestačí jen jejich souhlas.

Ve Veselí nad Lužnicí se stavba protipovodňových opatření dotýká 111 pozemků. Větší polovina je města, část pak povodí Vltavy. Uzavření zbývajících 40 už zaměstnává město rok. Z toho nejsložitější domluva je se státními organizacemi, například s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.

„Zažádali jsme ministerstvo, zda bude stačit smlouva o výpůjčce. Bylo nám řečeno, že ano, tak jsme vymysleli, že Ředitelství silnic a dálnic pozemek půjčí městu, které ho poskytne Povodí Vltavy,“ nechal se slyšet starosta Veselí nad Lužnicí Jaromír Novák (ČSSD).

Nahrávám video
Reportáže Kristiny Vrkočové a Ladislava Jakuba
Zdroj: ČT24

Každoroční tání vzbuzuje ve městě velké obavy. V domech u soutoku je voda nejdříve a vydrží nejdéle. V roce 2002 voda tekla okny, v roce 2006 ji měli po koníky, a na vodu ve sklepě jsou zvyklí každý rok. Plánovaná protipovodňová opatření by místní zbavila obav.

Na bariéry proti velké vodě čeká také velká část obyvatel Plané nad Lužnicí. Zdejší starosta Jiří Šimánek však říká, že s některými majiteli je sice těžší domluva, v podstatě ale všichni prý předávají pozemky bezúplatně. Veselí nad Lužnicí pracuje na dokončení přípravy intenzivně už tři roky, Planá nad Lužnicí dva. Stavět se hned nezačne, ani potom, co dokončenou dokumentaci převezme Povodí Vltavy.

Postup jen na základě pokynů ministerstva

David Jindra

investiční referent Povodí Vltavy:

„Veselí nad Lužnicí má peníze totiž zatím jen přislíbené, Povodí Vltavy tedy bude muset ještě zažádat o dotaci, vyřídit stavební povolení a vybrat firmy, které budou opatření stavět – to vše pod dohledem ministerstva zemědělství.“

Vypořádání majetkových vztahů bylo složité i u jiných státních institucí. Například u Pozemkového fondu ČR situaci vyřešila smlouva o bezúplatném převodu, u Správy železniční dopravní cesty pak smlouva o věcném břemenu. O problémech hovoří i samo ministerstvo zemědělství, zlepšení situace si však slibuje od změny na postu generálního ředitele Povodí Vltavy.

Přípravy by se měly urychlit, konec dotačního programu se totiž blíží. Ředitel odboru komunikace ministerstva zemědělství Hugo Roldán sdělil, že je důležité, aby se návrhy realizovaly ve druhé etapě, která končí roku 2013. Na tu je vyčleněno zhruba 17 miliard korun. Na základě tohoto programu připravuje protipovodňová opatření v Jihočeském kraji sedm měst a jedna obec.

Na Ústecku je situace lepší

O něco klidněji bude brzy moci spát více než 1400 obyvatel Křešic u Litoměřic. Za pár měsíců bude obec pevnými betonovými i mobilními stěnami chráněna proti dvacetileté vodě. Se stavbou zhruba 2,5kilometrových protipovodňových zdí se začalo loni v červenci. Stát by měly na konci léta roku 2011. I tady se ale na ochranu čekalo léta. Podnět daly povodně v roce 2002.

„Roku 2004 začala příprava stavby, ta trvala čtyři roky, od roku 2008 pak probíhalo výběrové řízení,“ prozradil mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek. Celá stavba prý probíhala bez jakéhokoliv zdržení. Potíže nebyly ani s majiteli pozemků u řeky. V době přípravy projektu stačil pouze jejich souhlas se stavbou na jejich půdě.

Tiskový mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje Zdeněk Rytíř doplnil, že realizace protipovodňových opatření v kraji je ve velmi pokročilém stadiu, v řadě lokalit je dokončena. Václav Jirásek k tomu dodal, že se připravuje také ochrana levého břehu v Ústí nad Labem. Brzy se má začít stavět i ochranný val v průmyslové zóně u Lovosic.

Vylití řek i říček se lidé bojí i ve středních Čechách, v povodí Berounky i Jizery. V klidu nejsou ani v Mělníku. Výstavbu protipovodňových hrází tady očekávali hned po minulých povodních. Dosud ovšem nejsou a budovat by se měly až příští podzim. Lépe jsou na tom ve Vrdech, tam se má začít stavět už letos v létě. Na jaře příštího roku by se měli dočkat například také obyvatelé Zálezlic, Vestce i Benátek nad Jizerou.

  • Povodeň v roce 2006 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/718/71757.jpg
  • Povodeň v roce 2006 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/718/71756.jpg
  • Povodeň v roce 2006 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/718/71755.jpg
  • Plánovaná protipovodňová opatření v Jihočeském kraji autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1485/148401.jpg
  • Výstavba protipovodňové zdi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1485/148403.jpg
  • Povolení rozšíření koryta Lužnice autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1485/148404.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 21 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 21 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 22 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...