Soud vyhověl ornitologům a zrušil povolení stavby lanovky v Brně

3 minuty
Události v regionech: Soud zrušil povolení ke stavbě lanovky
Zdroj: ČT24

Městský soud v Praze vyhověl správní žalobě, kterou podala Česká společnost ornitologická (ČSO) na ministerstvo dopravy kvůli povolení výstavby lanovky v Brně. Zrušil jak rozhodnutí ministerstva, tak i předchozí rozhodnutí drážního úřadu. Věc úřadům vrátil k dalšímu řízení. Lanovka má vést z Pisárek k univerzitnímu kampusu v Bohunicích. Vedení Brna pokládá projekt za devět set padesát milionů korun za přínosný z dopravního hlediska, na šest tisíc lidí proti lanovce podepsalo petici.

Pražský městský soud zrušil jak dubnové rozhodnutí ministerstva dopravy o povolení stavby, tak i předchozí rozhodnutí drážního úřadu z října roku 2022. Věc úřadům vrátil k dalšímu řízení. „Dospěli jsme k jednoznačnému závěru, že obě dvě ta rozhodnutí nemohou obstát a je namístě je zrušit,“ uvedl předseda senátu pražského městského soudu Ladislav Hejtmánek.

Drážní úřad podle soudce své rozhodnutí vydal, ačkoliv bylo zjištěno, že na dotčeném území se vyskytují zvlášť chráněné druhy živočichů a záměr na ně bude mít spíše negativní vliv. Měl proto před rozhodnutím provést příslušné řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny. „Neříkáme, že záměr nelze realizovat, ale říkáme, že řízení musí proběhnout,“ vysvětlil předseda soudního senátu.

Protest proti lanovce v Brně
Zdroj: ČT24

„V tuto chvíli musíme vyčkat na písemné vyhotovení tohoto rozsudku, abychom mohli tuto záležitost podrobněji komentovat,“ řekl mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek.

Ornitologové se bojí o havrany a kavky

Ornitologové dlouhodobě upozorňují na to, že stavba by nenávratně poškodila cennou lesní lokalitu na pravém břehu řeky Svratky, a to včetně největšího jihomoravského nocoviště havranů a kavek. Žalobě ČSO přiznal dříve pražský městský soud odkladný účinek, čímž pozastavil účinky stavebního povolení až do skončení soudního řízení.

„Mám radost, že nám soud dal za pravdu v tom, že ten záměr nebyl řádně posouzen z pohledu životního prostředí, hlavně z pohledu ochrany zvláště chráněných druhů. Teď je řada na městu, aby doložilo, že existuje důvod tu lanovku stavět i s tím, že to má takovéto negativní vlivy. Musí prokázat veřejný zájem, který převyšuje ochranu přírody,“ řekl po jednání předseda pobočky ČSO Jan Sychra.

Příslušné ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny stanoví, že výjimky ze zákazů u zvláště chráněných živočichů povoluje orgán ochrany přírody, a to na žádost toho, kdo zamýšlí uskutečnit škodlivý zásah, a v případech, kdy nad zájmem ochrany přírody převažuje jiný veřejný zájem. „Kdykoliv se má zasáhnout do života zvlášť chráněného druhu – to znamená do jejich populací či biotopů, čímž se myslí nejenom třeba hnízdiště, ale právě i nocoviště – mělo by běžet řízení o výjimce ze škodlivého zásahu,“ vysvětlil Sychra.

Součástí takového řízení je podle něj i stanovení kompenzací za škodlivý zásah, respektive definování toho, jak škodlivé vlivy minimalizovat. „Podle nás by ale kompenzace nebyly možné. Pořád si myslíme, že ten záměr vůbec nemá opodstatnění, a nedovedeme si představit, jakým způsobem by mohlo být změněno rušení, kdy lanovka má lítat přes nocoviště tisíců ptáků. Kompenzací by například mohlo být, že by lanovka vedla jinde,“ dodal ornitolog.

Ornitologové se obávají kolizí ptáků s nosnými lany i skleněnými plochami i rušení všech živočichů. Znalec Mojmír Vlašín u soudu dříve vypověděl, že na místě objevil šestadvacet zvláště chráněných druhů živočichů. Ne všech se záměr dotkne, některých ale podle něj ano, a to významně.

Zástupci dopravního podniku i magistrátu obhajují lanovku veřejným zájmem. Doprava v oblasti je podle nich na hraně kapacity a ještě víc jí přitíží vznikající multifunkční hala. Do univerzitního kampusu a okolí cestuje denně mnoho lidí. Lanovku by mohli využívat i ti, kteří budou přijíždět na akce do multifunkční haly vedle pisárecké vozovny. Brněnský dopravní podnik již dříve uvedl, že lanovka může sloužit i zaměstnancům a pacientům fakultní nemocnice.

Potřebu lanovky ale zpochybňují třeba i opoziční Zelení. Uvádějí, že oblast kampusu i halu už dostatečně obsluhují tramvaje, trolejbusy a autobusy. „My jsme v tuto chvíli v tom systému na hranici napájecí sítě. Ani není možné do tak našponovaného jízdního řádu vkládat další množství spojů,“ poznamenala mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Tomaštíková. Veřejný zájem má dokládat dopravní studie, k nahlédnutí ji ale dopravní podnik České televizi neposkytl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Desítky zločinů a stovky přestupků. Praha 5 hledá cesty, jak zatočit s drogami

Křižovatka U Anděla v Praze 5 je v metropoli rizikovým místem. Odpovídá tomu policejní bilance za posledních deset měsíců – stalo se tam skoro padesát drogových zločinů a pět stovek přestupků kvůli držení omamných látek. Policejní hlídky jsou v této lokalitě prakticky nepřetržitě a radnice hledá další způsoby, jak dealery a jejich zákazníky z rušného místa vytlačit. Třeba tím, že hříšníkům zakáže do čtvrti vstup. To lze udělat až na rok.
před 11 hhodinami

Více linek či zastávek. Uherské Hradiště má nový systém MHD

Uherské Hradiště spustilo nový systém městské hromadné dopravy (MHD) pojmenovaný Poulička. Cestujícím nabízí více linek, spojů i zastávek. Trasy linek nekončí jen na autobusovém nádraží, jak tomu bylo dosud, ale propojují různé části města přes jeho centrum. Cestující budou moci využívat přímá spojení s důležitými místy, jako jsou nemocnice, obě nádraží nebo školy, popsal mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma. Novou MHD provozuje Znojemská dopravní společnost Psota.
před 13 hhodinami

Popularita běžeckých klubů roste

Motivace, noví přátelé, ale i sdílení nadšení pro běh jsou jen některé důvody, proč roste mezi běžci zájem o takzvané running cluby. Česká televize jich několik oslovila a ty potvrzují, že lidé stále častěji vyhledávají běh ve skupinách – ať už v centrech měst, v okolní přírodě nebo na běžeckých oválech. Ačkoliv má běhání ve skupině řadu výhod, odborníci upozorňují i na možná rizika, jako je nedostatek individuálního přístupu trenéra nebo tlak na udržení tempa skupiny.
před 20 hhodinami

Vědci kontrolují pomocí dronů kvalitu ovzduší

Mezinárodní projekt upozorňuje, že malé obce mají často horší ovzduší než lidnatá města. Vědci, včetně těch českých, sledují jeho kvalitu na různých místech i pomocí dronů se speciálními monitory. Pokud zjistí problém, upozorňují na něj místní.
31. 1. 2025

Řidiči musí počítat s omezením na Nuselském mostě

Provoz na pražském Nuselském mostě od pátku komplikuje rekonstrukce. Práce na jednom z nejvytíženějších úseků metropole mají zabránit zatékání vody do tubusu metra, který mostem vede. V obou směrech kvůli tomu bude uzavřený vždy jeden jízdní pruh. Práce potrvají do příští neděle.
31. 1. 2025

V Liberci začala demolice budovy v areálu bývalé Textilany

Po několika dnech příprav začala v pátek odpoledne demolice historické budovy po bývalé Textilaně v centru Liberce. Objekt z roku 1908 se částečně zřítil v pondělí odpoledne. Kvůli hrozícímu pádu dalších částí nařídil stavební úřad kompletní demolici. Budova z roku 1908 byla přitom architektonicky ceněná. Ve 30. letech dostala dokonce cenu za průmyslový design. Firma Syner, která má demolici na starost, chtěla původně bourání zahájit už ve čtvrtek ráno, příprava se ale nečekaně protáhla, neboť statik doporučil jiný postup.
31. 1. 2025

V Brně může díky novému územnímu plánu vyrůst nejvyšší český mrakodrap

V Brně začal v pátek platit nový územní plán. Klíčový dokument stanovuje pravidla pro zástavbu, ochranu zeleně, dopravní infrastrukturu a další rozvoj města. Může také zásadně ovlivnit hodnotu nemovitostí nebo chování investorů. S novým územním plánem už také musí počítat nové projekty. Jedním z prvních je plánovaný další brněnský mrakodrap, který by mohl vyrůst hned vedle AZ Tower.
31. 1. 2025

Samosprávy zasažené povodněmi mohou žádat o dotaci ze Živlu 1

Samosprávy postižené loňskými povodněmi mohou od pátku zasílat žádosti o podporu na obnovu území z programu Živel 1. Dotace mají dotčeným krajům, městům a obcím pomoci s obnovou silnic, chodníků, škol, zdravotnických a kulturních zařízení a dalšího veřejného vybavení. Celkem pro obce v místech, kde hejtmani dříve vyhlásili stav nebezpečí, ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo pět miliard korun. Samosprávy mají na podání žádosti rok.
31. 1. 2025
Načítání...