Městský soud v Praze vyhověl správní žalobě, kterou podala Česká společnost ornitologická (ČSO) na ministerstvo dopravy kvůli povolení výstavby lanovky v Brně. Zrušil jak rozhodnutí ministerstva, tak i předchozí rozhodnutí drážního úřadu. Věc úřadům vrátil k dalšímu řízení. Lanovka má vést z Pisárek k univerzitnímu kampusu v Bohunicích. Vedení Brna pokládá projekt za devět set padesát milionů korun za přínosný z dopravního hlediska, na šest tisíc lidí proti lanovce podepsalo petici.
Soud vyhověl ornitologům a zrušil povolení stavby lanovky v Brně
Pražský městský soud zrušil jak dubnové rozhodnutí ministerstva dopravy o povolení stavby, tak i předchozí rozhodnutí drážního úřadu z října roku 2022. Věc úřadům vrátil k dalšímu řízení. „Dospěli jsme k jednoznačnému závěru, že obě dvě ta rozhodnutí nemohou obstát a je namístě je zrušit,“ uvedl předseda senátu pražského městského soudu Ladislav Hejtmánek.
Drážní úřad podle soudce své rozhodnutí vydal, ačkoliv bylo zjištěno, že na dotčeném území se vyskytují zvlášť chráněné druhy živočichů a záměr na ně bude mít spíše negativní vliv. Měl proto před rozhodnutím provést příslušné řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny. „Neříkáme, že záměr nelze realizovat, ale říkáme, že řízení musí proběhnout,“ vysvětlil předseda soudního senátu.
„V tuto chvíli musíme vyčkat na písemné vyhotovení tohoto rozsudku, abychom mohli tuto záležitost podrobněji komentovat,“ řekl mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek.
Ornitologové se bojí o havrany a kavky
Ornitologové dlouhodobě upozorňují na to, že stavba by nenávratně poškodila cennou lesní lokalitu na pravém břehu řeky Svratky, a to včetně největšího jihomoravského nocoviště havranů a kavek. Žalobě ČSO přiznal dříve pražský městský soud odkladný účinek, čímž pozastavil účinky stavebního povolení až do skončení soudního řízení.
„Mám radost, že nám soud dal za pravdu v tom, že ten záměr nebyl řádně posouzen z pohledu životního prostředí, hlavně z pohledu ochrany zvláště chráněných druhů. Teď je řada na městu, aby doložilo, že existuje důvod tu lanovku stavět i s tím, že to má takovéto negativní vlivy. Musí prokázat veřejný zájem, který převyšuje ochranu přírody,“ řekl po jednání předseda pobočky ČSO Jan Sychra.
Příslušné ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny stanoví, že výjimky ze zákazů u zvláště chráněných živočichů povoluje orgán ochrany přírody, a to na žádost toho, kdo zamýšlí uskutečnit škodlivý zásah, a v případech, kdy nad zájmem ochrany přírody převažuje jiný veřejný zájem. „Kdykoliv se má zasáhnout do života zvlášť chráněného druhu – to znamená do jejich populací či biotopů, čímž se myslí nejenom třeba hnízdiště, ale právě i nocoviště – mělo by běžet řízení o výjimce ze škodlivého zásahu,“ vysvětlil Sychra.
Součástí takového řízení je podle něj i stanovení kompenzací za škodlivý zásah, respektive definování toho, jak škodlivé vlivy minimalizovat. „Podle nás by ale kompenzace nebyly možné. Pořád si myslíme, že ten záměr vůbec nemá opodstatnění, a nedovedeme si představit, jakým způsobem by mohlo být změněno rušení, kdy lanovka má lítat přes nocoviště tisíců ptáků. Kompenzací by například mohlo být, že by lanovka vedla jinde,“ dodal ornitolog.
Ornitologové se obávají kolizí ptáků s nosnými lany i skleněnými plochami i rušení všech živočichů. Znalec Mojmír Vlašín u soudu dříve vypověděl, že na místě objevil šestadvacet zvláště chráněných druhů živočichů. Ne všech se záměr dotkne, některých ale podle něj ano, a to významně.
Zástupci dopravního podniku i magistrátu obhajují lanovku veřejným zájmem. Doprava v oblasti je podle nich na hraně kapacity a ještě víc jí přitíží vznikající multifunkční hala. Do univerzitního kampusu a okolí cestuje denně mnoho lidí. Lanovku by mohli využívat i ti, kteří budou přijíždět na akce do multifunkční haly vedle pisárecké vozovny. Brněnský dopravní podnik již dříve uvedl, že lanovka může sloužit i zaměstnancům a pacientům fakultní nemocnice.
Potřebu lanovky ale zpochybňují třeba i opoziční Zelení. Uvádějí, že oblast kampusu i halu už dostatečně obsluhují tramvaje, trolejbusy a autobusy. „My jsme v tuto chvíli v tom systému na hranici napájecí sítě. Ani není možné do tak našponovaného jízdního řádu vkládat další množství spojů,“ poznamenala mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Tomaštíková. Veřejný zájem má dokládat dopravní studie, k nahlédnutí ji ale dopravní podnik České televizi neposkytl.