Peníze nejsou na rekonstrukci, ale ani demolici, a tak řady domů chátrají. Vláda se tak bude zabývat možností obcím v Ústeckém kraji finančně vypomoci. Program vypracuje ministerstvo pro místní rozvoj. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by šlo o dílčí příspěvek k řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách.
Ústecký kraj by na bourání zničených domů potřeboval zhruba 250 milionů korun. Otázkou ale zůstává, odkud přesně peníze vzít. Podle premiéra jsou totiž dvě varianty pomoci, a to buď možnost využití evropských peněz, nebo pouze státních. „Jak se zdá, evropské peníze by mohly být použity pouze tehdy, pokud by se na daném místě znovu vybudovala nějaká forma sociálního bydlení,“ uvedl premiér. „Pokud budeme chtít udělat program čistě pro demolici, což bych osobně pokládal za velmi užitečné, tak budeme muset využít národní peníze,“ doplnil.
- "Demolice těchto objektů jsou dílčím příspěvkem k řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách," řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
- "Nemohu se smířit s tím, že bychom dávali v rámci bytové politiky státu nové byty lidem jen proto, že si jeden byt vybydlí a budou požadovat další," řekl místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek k problému ohledně přestěhování lidí.
- "Bouráním se nic nevyřeší, to může být jen dílčí krok. Důležité je, aby stát vymáhal důsledné dodržování zákonů," řekl předseda ODS Petr Fiala.
Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo předložit návrhy a případné podmínky státní pomoci ohledně demolice na výjezdním zasedání vlády v Ústeckém kraji zhruba v druhé polovině září. Obce budou muset podle premiéra domy mít ve vlastnictví a na demolici se finančně podílet. „Vzhledem k tomu, že obce kdysi rozprodaly spoustu bytového fondu, tak pokud program bude, podmínkou bude koupit si ho zpět,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).
Při návštěvě Ústeckého kraj probíral Sobotka problematiku sociálně vyloučených lokalit, nejen z hlediska možnosti likvidace vybydlených budov, které představují bezpečnostní riziko. Vábí lidi bez domova nebo se stávají zdrojem kriminality. Za ještě důležitější pokládá Sobotka sociální práci v terénu. Ústecký kraj se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností a sociálně vyloučených lokalit má nejvíc v republice. „Mluvili jsme také o potřebě posílit kontrolu vyplácení sociálních dávek, aby nebyly v těchto lokalitách zneužívány,“ uvedl premiér. Podle něj je potřeba pracovat na vytváření pracovních míst.
Demolice by se mohla týkat Matiční ulice
Program pomoci ohledně demolic by se měl zaměřit hlavně na domy, kde je zbourání podstatně levnější varianta než rekonstrukce objektu. „Takové bohužel máme ve většině měst,“ řekl hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM).
Pokud program vznikne, jedno z prvních míst na řadě by byla Matiční ulice v Ústí nad Labem. Ulice se stala středem pozornosti kvůli sporu o stavbu plotu v místě koncem 90. let. Další taková místa jsou podle hejtmana například v části Janov v Litvínově na Mostecku, na sídlišti Chanov v Mostě a ve čtvrti Předlice v Ústí.
Krize v Matiční ulici
Plot v Matiční ulici byl postaven v roce 1999 na žádost obyvatel rodinných domů z jedné strany ulice a vydržel šest týdnů. Zapůsobil nátlak vlády a protesty českých i zahraničních ochránců lidských práv, kteří v plotu spatřovali projev rasismu. Plot byl rozebrán a postupně se ulice vybydlela. Ze státní kasy se nejdříve odkoupily rodinné domy, během dalších let odešli obyvatelé i ze tří obecních domů, které sloužily pro ubytování neplatičů nájemného. Ulice se nadále netěší dobré pověsti. Kriminalisté třeba v jednom z opuštěných domů odhalili varnu drog, také se sem stahovali bezdomovci nebo zloději kovů.
Starostka Obrnic: Doufám, že to nejsou jenom slova
Výpomoc státu iniciovala starostka Obrnic na Mostecku Drahomíra Miklošová (ODS). Premiérovo vyjádření proto vítá. „Doufám, že to není jen proklamace, aby nás uklidnili, ale budou následovat účinné kroky, které nás přesvědčí o těchto slovech i v praxi,“ dodala Miklošová.
Obrnice už nechaly na vlastní náklady zbourat dva panelové domy a vyšlo je to na víc než pět milionů korun. Přes dva miliony korun pak dali za ruinu domu. „Museli jsme ho vykoupit, aby se nedostal do rukou spekulantů, kteří by nám sem stěhovali další nepřizpůsobivé,“ doplnila.
Stát by podle obrnické starostky měl zvážit i finanční pomoc na výkup bytů od soukromých vlastníků, což v Obrnicích dělají už roky. „Je to jediná účinná cesta, jak zabránit dalšímu sestěhovávání sociálně slabých a nepřizpůsobivých,“ dodala Miklošová. Dnes je obecních asi čtvrtina bytů.
