Rekonstrukce haly hlavního nádraží stála o 127 milionů víc. Nosníky byly zkorodované

Účet za rekonstrukci zastřešení příjezdové haly pražského hlavního nádraží se kvůli zkorodovaným nosným obloukům zvýšil o 127 milionů korun. Sto let stará ocelová konstrukce byla v mnohem horším stavu, než se očekávalo. Původně smlouva se stavebními firmami stanovila cenu oprav na 470 milionů korun. Stavební náklady se ale vyšplhaly na zhruba 600 milionů korun.

„Některé nosné konstrukce již nešlo repasovat a musely být vyrobeny znovu. Bohužel tato skutečnost se nedala předvídat. Průzkumy provedené před zahájením stavby tomu nenapovídaly. Jednalo se většinou o vnitřní korozi nosných oblouků,“ uvedla mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.

Pravděpodobné prodražení stavby SŽDC připouštěla už v létě 2015 zhruba půl roku po zahájení stavebních prací. Tehdy ale uváděla, že se zvýšené náklady budou pohybovat v řádu desítek milionů korun. 

Hlavní část oprav spočívala ve výměně skleněných tabulí na střeše haly. Byly zanesené jak kouřem z parních lokomotiv, které na nádraží v minulosti jezdily, tak i ocelovými částečkami, které se uvolňují z kolejí a kol při brzdění vlaku.

Pražské hlavní nádraží
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Zachovalé nosníky ocelové konstrukce proto byly opatřeny novým ochranným lakem a nataženy byly rovněž nové troleje pro elektrické lokomotivy. Podle náměstka generálního ředitele SŽDC zodpovědného za modernizaci dráhy Mojmíra Nejezchleba by mohlo současné zastřešení bez větších oprav sloužit další desetiletí. 

Hlavní část oprav je už hotová, některé dokončovací práce ale ještě budou pokračovat. Podle SŽDC je potřeba dodělat například ochranné prvky proti hnízdění holubů. Musí se rovněž vytmelit spoje ve střeše, kterými v současnosti stále prosakuje voda. Definitivně hotové by nádraží mohlo být napřesrok v květnu. Žádná z prací by ale neměla mít dopad na provoz nádraží.

Celková hodnota opravy příjezdové haly pražského nádraží se včetně projektové části vyšplhala na 690 milionů korun. Z evropských peněz šlo na rekonstrukci zhruba 480 milionů.

Rekonstrukcí projde i Fantova budova a podchod

Opravovat se má i historická Fantova budova stojící mezi příjezdovou halou a pražskou magistrálou. Podle ministerstva dopravy by měla být zrekonstruována do roku 2022. Nyní je opravený pouze střední trakt včetně vnější fasády. Boční křídla na rekonstrukci stále čekají.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zhruba v roce 2022 chtějí železničáři rovněž dokončit projekt podchodu z hlavního nádraží do křižovatky ulic Seifertova a Italská. Součástí projektu je i vybudování lávky pro pěší do Vinohradské ulice.

Podle Nejezchleba bude potřeba rekonstruovat i koleje v tubusech vinohradských tunelů. Vyměnit by se měly i výhybky v části kolejiště vedoucí do těchto tunelů. Od toho si SŽDC slibuje zefektivnění trasy, kterou projíždějí vlaky ve směru na smíchovské nádraží nebo do Vršovic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 18 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 19 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 20 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...