Jedním z důležitých úkolů krajů je objednávat regionální veřejnou dopravu. Zakázky na provoz zadávají jak autobusovým, tak železničním dopravcům. V pojetí některých krajských úřadů však jako by se prostor regionu pohyboval ve vzduchoprázdnu. Čím dále lidé bydlí od krajského centra, tím méně toho k nim jezdí. Ti, kdo dojíždějí za prací přes krajské hranice, jsou často odkázáni výhradně na osobní auto. Ministerstvo dopravy nyní uznalo, že je to problém. Chce kraje motivovat k tomu, aby meziregionální spoje opět zavedly.
Jednou z největších „obětí“ současného systému objednávání regionální veřejné dopravy je oblast mezi Strakonicemi a Horažďovicemi, kudy prochází hranice mezi Jihočeským a Plzeňským krajem.
Obě větší města sice vzájemné spojení mají díky rychlíkům, nad jejichž provozem bdí ministerstvo dopravy, regionální vlaky však s výjimkou dvou ranních párů spojů (pouze v pracovní dny) přes krajské hranice nejezdí. Pro Jihočeský kraj je „konec světa“ ve Strakonicích, pro Plzeňský v Horažďovicích. „Každý si hraje na svém písečku a snaží se obsloužit si svoji oblast, svůj kraj,“ poznamenal Aleš Petrovský ze Společnosti pro veřejnou dopravu.
Místo vlaku autobus? Spíše auto
Na trati mezi oběma městy jsou tři zastávky. Zdálo by se sice, že příslušné obce plně obslouží autobus, který jimi projíždí po hlavní silnici, ukazuje se ale, že tomu tak není. Například zastávka Střelské Hoštice totiž spíše než obec samotnou, která je dva kilometry daleko, obsluhuje její místní části – Zadní Hoštice a Střelskohoštickou Lhotu.
Když tudy vlaky jezdit přestaly, museli lidé podle Kamily Kontríkové ze Lhoty začít chodit do Střelských Hoštic na autobus. Ten ale sice jezdí do Strakonic, jenomže vlak dále do nitra kraje na něj nenavazuje. „Je tam hodinu před odjezdem vlaku,“ podotkla Kamila Kontríková.
Výsledek je zřejmý – lidé na veřejnou dopravu zanevřeli. „Pořídili si druhé auto do rodiny. Fungují teď tak, že musí jezdit auty,“ shrnul střelskohoštický starosta Luboš Kupka. Oblast mezi Jihočeským a Plzeňským krajem přitom není jediná takto postižená. Plzeňský kraj se obdobným způsobem odstřihl také od Ústeckého kraje, například před čtyřmi lety radikálně omezil provoz na svých východních hranicích také Pardubický kraj, ten se však nyní s Olomouckým krajem zdlouhavě dohaduje na obnovení spojů.
- Železnice: Kraje objednávají spěšné a osobní vlaky a také jejich provoz platí. Základem jsou jejich peníze, dostávají ale příspěvky od státu.
- Autobusy: Kraje objednávají regionální autobusové linky podobným způsobem jako vlaky. Navíc udělují licence na dálkové linky, kterým také mohou nařídit omezení vnitrokrajské přepravy.
Ministerstvo chce mezikrajské spojení obnovit
Ministerstvo dopravy začíná vnímat úpadek mezikrajského spojení jako příliš velký problém a chce, aby krajské úřady své uvažování změnily. „Chceme motivovat kraje k větší spolupráci. Přes ministerstvo jde většina dotací, tak bychom je chtěli ne donutit, ale motivovat – je to služba obyvatelům,“ uvedl ministr Dan Ťok.
Ozývají se ale i výzvy k radikální změně. Část odborníků navrhuje, aby základní dopravní obsluhu namísto krajů opět objednával stát. Poukazují, že v Rakousku to tak funguje.
