Vimperk – Správa Národního parku Šumava dostává od lidí různé návody, které jí mají pomoci v boji proti lýkožroutům. Své vynálezy doporučují kutilové, pro odborníky jsou ale jejich návrhy většinou pouze zdrojem pobavení. Občas ale přijde tip, který stojí za pozornost. Jednu navrženou metodu boje proti broukům a jejich nebezpečným larvám začali lesníci testovat.
Jeden z problémů, které od základu komplikují boj proti lýkožroutům, je jeho nenápadnost. Hlodání lýka stromů není uchem slyšet, přitom jeho zaznamenání by mohlo značně pomoci. Václav Svoboda, který se profesionálně zabývá diagnostikou kovových potrubí v elektrárnách, proto přišel se způsobem, jak kůrovce odhalit. Že by to mohlo fungovat, si vyzkoušel na jiném dřevokazném hmyzu – tesaříkovi. „Tento brouk při svém pohybu ve dřevě, kdy se prokousává, vydává emisní signál, který je možno snímačem zachytit, převést na elektrický signál a tím pádem ho hodnotit,“ shrnul Václav Svoboda svůj postup.
Metodu vyšetření stromů vyrazili spolu s jejím objevitelem vyzkoušet do terénu pracovníci národního parku. Přístroj, který trochu připomíná stetoskop, ještě budou hodnotit. „Metoda vypadá zajímavě, ale zatím se neprokázala její účinnost,“ podotkl referent provozního oddělení NP Šumava Petr Kahuda.
Zatímco metodu vyšetření stromů Václava Svobody lesníci zkoušeli a zhodnotí, jiné do praxe nepřenesou. Jeden člověk je prý ochoten zapůjčit celé stádo ovcí i s pasteveckým psem. Zaručuje, že tam kde se jeho stádo objeví, kůrovec zmizí. „Další nápad byl pověsit na stromy kanystry s odříznutým dnem. Do nich by se poté nastěhovali ptáci, kteří by podle autora nápadu zlikvidovali kůrovce na Šumavě,“ představil jiné doporučení mluvčí parku Pavel Pechoušek.
Správa národního parku nové způsoby boje proti lýkožroutům, které jí lidé posílají, nezavrhuje. Současně je ale vesměs považuje za příliš revoluční. Zatím tak zůstane spíše u svých tradičních postupů.
