Pacienti Masarykova onkologického ústavu by mohli mít k dispozici ubytovnu. Ta by měla vzniknou v opuštěném areálu v brněnské Tomešově ulici a bude určená těm, kteří musí do Brna kvůli léčbě dojíždět. Na novém využití areálu se dohodli zástupci Jihomoravského kraje a ústavu. Rekonstrukce bývalé transfizní stanice vyjde na 240 milionů a mohla by začít už příští rok.
Přespolní pacienti Masarykova ústavu získají ubytovnu, nemuseli by dojíždět
Jiří Létal je v posledních dnech v Masarykově onkologickém ústavu jako doma. Každý den ho čeká několikaminutová léčba ozařováním a následný klid na pokoji. Jako pacient nesmí nemocnici během léčby opustit a za brány areálu se dostane jen s propustkou. Domů, do 70 kilometrů vzdáleného Lanžhota, se tak dostane jen o víkendech.
„Každý pacient uvítá možnost mít volnější režim, projít se po okolí,“ shrnul své přání Létal. Jeho situaci by v budoucnu mohla změnit plánovaná rekonstrukce areálu v blízkosti Masarykova onkologického ústavu. Z něj by se mohla stát ubytovna pro dojíždějící pacienty.
Právě pan Létal by nemocniční prostředí za ubytovnu rád vyměnil. K dispozici by v ní mělo být dvacet až dvacet pět lůžek. „Nejde o těžké případy, jsou to pacienti, kteří by mohli dojíždět i ambulantně,“ vysvětlil ředitel MOÚ Jan Žaloudík (ČSSD). Areál se nachází v Tomešově ulici a objekt dříve fungoval jako tranfuzní stanice. Na jeho proměně se dohodli zástupci ústavu a kraje na společném jednání.
Areál nabídne ubytovnu i domov pro seniory
Kraj má zatím vypracovaný projekt. „Přibližná projektová cena je odhadnutá na 240 milionů korun,“ uvedl náměstek hejtmana Marek Šlapal (ČSSD). Nové prostory by měly nabídnout místo pro sto lidí. Kromě ubytovny pro ústav i lůžka pro domov důchodců.
Do půl roku chce najít Jihomoravský kraj investora, který stavbu zaplatí. „Musel by se zavázat k provozování soukromého domova pro seniory, domov pro seniory se zvláštním režimem, který by byl dotován, a ubytovny pro Masarykův onkologický ústav,“ doplnil Šlapal. V ubytovně by pacienti mohli začít bydlet nejdříve za tři roky.
Jestli si pacienti pobyt zaplatí, zatím vedení ústavu neví. Podobný projekt totiž zatím v České republice neexistuje.
Brněnský ústav neléčí jen místní
Zatím ústav upozorňuje zájemce o léčbu na to, že pokud nebydlí poblíž Brna, musí zvážit fakt, že budou opakovaně dojíždět i stovky kilometrů a že pojišťovna v tomto případě nehradí transport sanitou. Hrazena je doprava do zařízení, které je nejblíže bydlišti pacienta.
Komplexní onkologická centra v ČR
Léčba v ústavu je určená nejen českým, ale i zahraničním pacientům. Pro všechny slouží Konziliární ambulace. Vyšetření v konziliární ambulanci neznamená okamžitou hospitalizaci. Pacient se může v ústavu léčit, docházet na různá ambulantní vyšetření a v případě potřeby může být i hospitalizován a podrobit se dalším zákrokům.
MOÚ je jediným specializovaným ústavem komplexní onkologické péče v České republice, ve kterém lékaři poskytují všechny formy diagnostiky i léčby nádorů pod jednou střechou. V rámci ústavu také funguje Klinika komplexní onkologické péče Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ročně je v ústavu hospitalizováno téměř 10 000 pacientů a v ambulancích ošetřeno na 200 000 lidí.
Stavba Domu útěchy, jak se dříve Masarykův onkologický ústav nazýval, byla zahájena v roce 1933 na Žlutém kopci, v sousedství chirurgického pavilonu zemské nemocnice. Projekt připravili přední představitelé funkcionalismu, architekti Vladimír Fischer a Bedřich Rozehnal, a již za dva roky se onkologický ústav otvíral.
- Historie Masarykova onkologického ústavu spadá do druhé poloviny 20. let minulého století, kdy chirurg primář Jaroslav Bakeš společně se svou matkou Lucií Bakešovou – sociální pracovnicí – založili spolek „Dům útěchy“. Cílem této organizace bylo zlepšit péči o nemocné zhoubnými nádory a současně umožnit výzkumnou práci v tomto oboru medicíny.
- První pacientkou Domu útěchy byla Soňa Nováková, choť vrchního inspektora drah. Byla přijata v den zahájení provozu a zemřela o pár dní později – 26. ledna 1935.
- Zdroj: MOÚ