Brno - Mají silnou osobnost stejně jako kočky, ale přitom jsou stejně přátelská a přítulná jako psi. Alespoň to o nich tvrdí jejich chovatelé, kterých v České republice v poslední době přibývá. Na nedostatek pozornosti si chovatelé prasátek stěžovat nemohou – se svými chrochtajícími mazlíčky jsou neustále objektem fotoaparátů a zvědavých pohledů. Chovat prasátko ale není nic jednoduchého, řada z nich tak nakonec končí v útulcích. Kdo si ale na netradičního mazlíčka dovede najít dostatek času a trpělivosti, získá věrného společníka, který dokáže svého páníčka milovat celým srdcem.
Prasátka na vodítku mohou lidé potkat například v Brně. Jedno z nich slyší na jméno Filípek, jsou mu tři roky a pár měsíců. Žere granule, doma má bedýnku, kam si chodí „odskočit“, a pokud ho zrovna jeho panička nepustí k sobě do postele, spává ve svém vlastním pelíšku a za piškotek dává pac. Nebo spíš kopýtko. Přesto není jen tak nějaký domácí mazlíček, což si jeho chovatelka Magdalena Přibilová uvědomuje pokaždé, když s ním vyrazí ven. Miniprasátko s obojkem vykračující si brněnskými ulicemi na spoustu obyvatel stále působí velmi exoticky.
„Denně si nás fotí desítky lidí, pak to koluje na Facebooku nebo na různých stránkách na internetu, je to legrační,“ směje se mladá studentka. „Časem si ale na tu pozornost zvyknete. Mám už naučené i fráze, které pak lidem odpovídám na jejich otázky,“ svěřila se.
S Filípkem se chodí projít pravidelně třikrát denně. Čím delší procházka, tím lepší. Prasátko se tak prý víc unaví a doma potom tolik nezlobí. „Jsou dost činorodá a doma se většinou nudí. Je to extrémně společenské zvíře, a když ho páníček doma nechá samotné, tak se za to mstí a vymýšlí lumpárny. Hlavně si pamatuje, co vám vadí nejvíc,“ upozornila chovatelka.
Majitel: Ideální kompromis mezi samostatností kočky a oddaností psa
Zatímco pro Magdalenu Přibilovou byla jedním z hlavních důvodů pro pořízení miniprasátka jeho vhodnost i pro alergiky, kteří jinak většinu běžných domácích mazlíčků musejí oželet, student Silvestr Buček záměrně hledal zvířátko s osobností. Právě jemu a jeho přátelům patří roční prasátko Funky, které už v centru moravské metropole potkal kdekdo.
„Zvíře jsem chtěl už dlouho, ale pořád jsem se nemohl rozhodnout jaké. Před tím jsem měl kočku, ale vztah s ní není tak osobní. Zato pes je podle mě až příliš poslušný a submisivní,“ míní Buček. Miniprasátko považuje za ideální kompromis mezi samostatností kočky a oddanou povahou psa. „Prase neustále dává najevo svoji osobnost. Rozkazům sice rozumí, ale někdy neposlouchá, protože si postaví hlavu a rozhodne se, že prostě ne. Je to jako s malým dítětem – když si vezmeme, že jeho inteligence se může vyrovnat až tříletému dítěti, pak už se to skoro dostává do roviny diskusí, zda něco může, nebo ne,“ říká student.
Naopak chovatele Jana Gericha přiměla k tomu, aby svého mazlíčka vrátil zpět na jeho rodnou farmu. „Nikomu bych nedoporučoval pořizovat si prasátko do bytu. Sám s tím mám velmi negativní zkušenost,“ tvrdí. Prasátka jsou podle něj sice úžasní, inteligentní a opravdu velmi čistotní tvorové, ale jsou příliš dominantní a je problém s nimi skloubit soužití, zvlášť v malém bytě: „Mají bohatou osobnost, chtějí s vámi být, chtějí se s vámi mazlit a jsou velice přátelská. Na druhou stranu jsou ale neuvěřitelně paličatá, neustoupí vám a mají na to výborné páky – zlobí, dělají naschvály. Uzurpují si vás, neustále vás nutí dělat, co sama chtějí, takže nakonec si ochočí spíš ona vás,“ vyčetl.
Deset kilo maximálně? Ve skutečnosti i přes osmdesát
Stejně jako spousta jiných nadšenců, i Jan Gerich se nechal zlákat řečmi, že zakrslé prasátko nebude mít ani v dospělosti více než deset až patnáct kilogramů. Když ho odvážel z domu, vážilo už něco málo přes čtyřicet a rostlo dál. „Čím jsou větší, tím jsou samozřejmě i silnější. Pro nás pomalu začalo být nezvladatelné. Pro čtyřicetikilové prase už není problém rypákem utrhnout dvířka skříňky, rozkousat gauč, sežrat vám oblečení. Musíte ho hlídat, nesmíte nechávat nic na zemi nebo v jeho dosahu. Nakonec mu úplně podřídíte celý život,“ varuje bývalý chovatel.
„Nám taky tvrdili, že prasátko moc nevyroste a pořád bude mít pár kilo. Jenomže prase vyroste vždycky,“ říká Magdalena Přibilová. „Je důležité si uvědomit, že dospělosti dosáhne až ve třech letech, kdy může mít až kolem padesáti kilogramů – tedy v tom lepším případě. Většinou ale mívá i přes osmdesát,“ upozorňuje.
Spousta prasátek nakonec končí v psích útulcích
Není divu, že spousta prasátek nakonec končí v psích útulcích, kde si s nimi nevědí rady. „Lidi si je koupí, protože je to momentálně moderní, a jakmile jim začnou růst a zjistí, že chovat prasátko opravdu není jednoduché, tak je dávají pryč. Prasátko potřebuje přísnou výchovu odmalička. Jakmile něco vyvede, musíte ho za to plácnout, i když je vám malinkého roztomilého prasátka líto. Jinak si s ním už neporadíte,“ radí Přibilová.
Co je dobré vědět o chovu prasátek v domácnosti?
- Podle legislativy platné v současné době spadají všechna prasátka, i ta zakrslá, do režimu vyhlášek a nařízení vztahujících se na hospodářská zvířata.
- V případě vypuknutí epidemie může veterinární úřad nařídit jejich utracení jako u jiných hospodářských zvířat - nezávisle na tom, že se jedná o domácího mazlíčka.
- S prasátky není možné cestovat do zahraničí. Cestování po České republice je nutné předem ohlásit příslušnému úřadu veterinární správy.
- K prasátkům evidovaným v Českém klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti (prasatkovdomacnosti.cz) přistupují úřady odlišně. Je s nimi možné neomezeně cestovat v rámci České republiky. V případě vypuknutí nákazy s nimi bude zacházeno jinak než s ostatními hospodářskými zvířaty - například budou moci zůstat pouze v domácí karanténě namísto okamžitého utracení.
- Chovatelé, kteří mají dvě a více prasátek, se musí řádně zaregistrovat u Českomoravského svazu chovatelů a odchovaná selátka označovat v souladu se zákonem o označování hospodářských zvířat tetováním do ušního boltce.
- Prasátko není možné krmit směsmi pro jiná zvířata (například králíky, koně apod.). Vhodné nejsou ani zbytky z kuchyně. Prasátko by nemělo dostávat cukrovinky, solené oříšky nebo brambůrky ani uzeniny. Velmi riziková je i čokoláda, jež obsahuje látky, které prasátko nedokáže strávit. Po její konzumaci může dokonce uhynout. Vhodná je zelenina a ovoce s nízkým obsahem cukru doplněné o speciální granule, které prasátku dodají potřebné vitaminy a minerální látky.
