Praha – Nádraží s druhou nejstarší staniční budovou v Praze zaniká. V Bubenči přestanou v noci, s koncem denního provozu, zastavovat vlaky, místo toho bude možné vystoupit na nedaleké nové zastávce v Podbabě.
Klidný kout na západním okraji pražské Stromovky ukrývá unikát – nádraží z roku 1850 dochované takřka v původní podobě. Budova byla druhá nejstarší původní nádražní budova sloužící svému účelu v celé metropoli – hned po Masarykově nádraží. To však platilo pouze do letošního 28. srpna. Od pátku již vlaky nebudou ve stanici Praha-Bubeneč zastavovat, původní kolejiště, které od původního stavu odlišují především poloperony a trakční vedení postavené v roce 1963, by mělo zaniknout ve prospěch rychlého koridoru vedoucího až do Holešovic, vlaky budou místo Bubenče zastavovat na Podbabě. Pro ty, kdo se z vycházek ve Stromovce rádi vraceli vlakem na Masarykovo nádraží či do Holešovic, už není v současné koncepci pražské MHD místo.
Přesun cestujících z Bubenče do zastávky Podbaba je však podle generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty Pavla Surého příklad, jak by měla moderní železnice fungovat a přibližovat zastávky zástavbě. Otevření železniční stanice v Podbabě rovněž zhodnotí investici na nedávné prodloužení tramvajové linky právě do Podbaby. Ta vznikala s vidinou okamžitého propojení tramvají a vlaků, nakonec však SŽDC výstavbu zastávky odložila, několik let tak cestující z konečné tramvají mohli pouze sledovat projíždějící vlaky.
Nádraží Bubeneč vzniklo při stavbě Severní státní dráhy z Prahy do Podmokel (a dále do Drážďan) v roce 1850. „Vyrostla tu menší typizovaná stanice podle plánů Antonína Jünglinga v pozdně klasicistním stylu podle normálie shodné s olomoucko-pražskou dráhou,“ popsal nádražní budovu autor knih o pražské lokální historii Milan Polák v práci Praha a železnice. Od roku 1942 nese nádraží jméno Praha-Bubeneč. V roce 1963 proběhla elektrizace, ovšem pouze troleje potom déle než dvě desetiletí končily zde. Dále do Ústí nad Labem pokračovala jejich stavba až v roce 1985. Bubenečské nádraží zatím sloužilo osobním vlakům (linek S4 Praha – Kralupy nad Vltavou – Ústí nad Labem a S41 Praha – Roztoky) a spěšným vlakům z Loun, popř. Mostu. Z nádraží vedly také vlečky k teplárně na Julisce a papírně u Císařského mlýna. Obě však již byly sneseny.
Zrušení druhého nejstaršího nádraží v Praze a otevření zastávky v Podbabě předznamenává rozsáhlejší smršť nových zastávek ve městě a jeho bezprostředním okolí. Od 1. září totiž začne sloužit dalších pět předměstských zastávek: Rudná-zastávka, Chýně, Jinočany, Hostivice-Sadová a Hostivice-U hřbitova. „Zejména oblast Rudné je bouřlivě se rozvíjející oblastí a dnešní autobusová doprava soustředěná na Zličíně nestačí pokrývat nároky a potřeby obyvatel,“ uvedl ředitel pražského organizátora veřejné dopravy ROPID Pavel Procházka. Oproti kombinaci autobusu a metra je cesta vlakem na Smíchov, popř. s přestupem i na hlavní nádraží či do Libně, rychlejší, v dopravní špičce, kdy je Praha ucpaná, může soupeřit i s auty. Nevýhodou některých nových zastávek, zejména v Jinočanech, je vzdálenost od zástavby. To by měl změnit až do budoucna plánovaný další rozvoj obce směrem k trati.
Přímo v Praze se potom má otevřít zastávka Kačerov, která umožní rychlý přestup mezi vlaky, metrem a městskými i příměstskými autobusy. Při přípravě stavby se ale vyskytly potíže s projektem. Je proto otázka, zda bude zastávka sloužit od ohlášeného listopadového termínu.
