Praha – Nové jízdní řády pražské MHD začínají platit. Ačkoli na změně systému pracovala společnost ROPID, na jejíchž bedrech organizace dopravy v Praze i jejím okolí leží, několik let, konečná podoba se začala rýsovat až před prázdninami. Už ale stačila změna sklidit velkou kritiku – zejména kvůli připravenému omezení souběhů městských autobusů s tramvajemi a kvůli souběžnému omezování i samotné tramvajové dopravy. Zda se projekt pražského magistrátu a jím vlastněné organizace ROPID osvědčí, nebo zda mají pravdu jejich kritici a doprava se zhroutí, se ukáže v příštích dnech a týdnech. Zatím si však cestující musí začít zvykat, že „jejich“ tramvajové a autobusové linky jezdí jinak. V některých případech se změnily trasy, v jiných pouze intervaly nebo se objevila nová vozidla.
Kde jsou informace o nové MHD:
- další materiály dopravního podniku:
- přehled všech změn (změněné linky metra, tramvají, autobusů, zastávky)
- další materiály Ropidu:
- přehled všech změn (změněné linky metra, tramvají, autobusů, zastávky)
- přehled všech linek tramvají a metra (včetně nezměněných)
- podrobné informace ke změnám v různých oblastech (facebookové stránky)
- schematická mapka tramvají
- schematická mapka metrobusů
- jízdní řády PID
Hůře je v metru
Ačkoli se v září nemění trasy metra, dochází k omezení provozu na nejvytíženější lince C. Metro teď jezdí již zhruba od 21:15 v tzv. večerním intervalu 10 minut, dosud se takto jezdilo až zhruba od deseti. Navíc je v sobotu ráno prodloužen interval na 7,5 minuty.
Kdo však potřebuje například dojet autobusem na metro a potom tramvají do práce, setká se i s mnohem většími novinkami. Základem změn je rozšíření počtu tzv. páteřních tramvajových linek a vznik obdobné sítě autobusových linek – tzv. metrobusů. Jejich posílení však jde na úkor méně vytížených linek.
VÝCHODNÍ CENTRUM
Kromě metra jsou na Starém a Novém Městě a Vinohradech základním prostředkem MHD tramvaje. V historickém jádru města nedochází k zásadním změnám. K páteřním linkám 9, 17 a 22 zde přibývá linka 3, která však od Florence na jih zůstává v původní trase, proplétá se tedy novoměstskými ulicemi a pokračuje dále do Braníka a Modřan. Na druhé straně se ruší posilová linka 21, která jezdila od Národního divadla do Braníka. V Národní ulici u Národního divadla tak nadále jezdí linky 6, 18 a páteřní 9 a 22, rovně po nábřeží potom páteřní 17, jedinou změnou je zmíněné zrušení linky 21. V zastávce Karlovo náměstí nadále zastavují linky 3 (páteřní), 6, 18, 22 (páteřní) a 24, i zde je jedinou změnou úbytek posilových tramvají 21.
Bolavým místem ovšem je přilehlá Ječná ulice, kde se zhoršuje nabídka, když místo pěti linek jezdí již jenom čtyři. Ubývá linka 6, která je nově odkloněna ve směru ze Smíchova kolem Botanické zahrady na Spořilov.
ZÁPADNÍ CENTRUM VČ. HOLEŠOVIC A TRÓJE
Oblast zásadních změn tramvajové dopravy leží na severozápadním okraji městského centra. Pro Holešovice znamenají novinky výrazné zhoršení dopravní obsluhy, jinde dochází především ke změnám čísel linek. Praha získává docela novou konečnou stanici tramvají na Ortenově náměstí. Fakt, že tam není smyčka, vyřešil ROPID tak, že se v zastávce nově mění čísla tramvají z 24 na 14. V obou větvích tramvajových tratí v dolních Holešovicích ubývá proti dosavadnímu standardu jedna linka. Přes Ortenovo náměstí jezdí dvě linky, kromě čísla 12 je to linka 14 (z Barrandova) přecházející ve 24 (na Kubánské náměstí). Tramvaje 14/24 nahrazují dosavadní „pětku“, zatímco linka 15 je nadobro zrušena. Kolem Pražské tržnice potom jezdí linky 1, 14 a 25. Linka 14 nahrazuje dosavadní tramvaje 5, o linku 3 přišly Holešovice bez náhrady. V Bubnech je situace podobná, kolem Veletržního paláce jezdí tři linky (12, 17, 24) místo dosavadních pěti.
Zásadního zlepšení se nedočkala ani Letná. Do této části Holešovic je odkloněna linka 5 ve směru od Flory, která nově jede na Špejchar (ve Špičkách až do Šárky) a navíc přes Letnou jede linka 12. Současně je ale linka 8 vedena na Hradčanskou po nábřeží a linka 15 je zrušena. Přes Letenské náměstí tak jede pět linek (1, 5, 12, 25 a 26) – stejně jako dosud. Zlepšením může být pouze přímé spojení s Malostranskou prostřednictvím linky 12 (její trasa zůstává kromě převedení na Letnou stejná jako dříve).
Pro Tróju je potom změna v MHD symbolem úpadku. Místo dvou dosavadních tramvajových linek tudy jezdí už jenom jedna (17), ovšem v kratších intervalech. Srdcem této městské části je ovšem zoologická zahrada. Autobusová linka 112 z Nádraží Holešovice je „povýšena“ na metrobus. Tím na ni přicházejí kapacitnější kloubové autobusy. Posílení kapacity vozidel je však vykoupeno plánovaným snížením počtu spojů mimo turistickou sezonu.
Na Malé Straně se potom takřka nic nemění. Novinkou je zejména linka 8, která na nábřeží nahradí tramvaj 12, od Malostranské ale pojede na Hradčanskou, kde se napojí na svoji původní trasu do Podbaby.
KARLÍN A LIBEŇ
Méně dramatické dopady má změna systému MHD na Karlín a Libeň. Sokolovskou ulicí nadále jezdí dvě tramvajové linky, přičemž dosavadní tramvaje 24 jsou nahrazeny linkou 3, která ovšem jede od Florence do Kobylis, tedy po dosavadní trase „čtyřiadvacítky“. Na pohled tak došlo pouze k těžko vysvětlitelnému přečíslování. Dojde ovšem k drobnému zlepšení spojení, protože linka 3 bude mít jako páteřní spojení kratší intervaly.
K chaosu může v příštích dnech docházet na Palmovce, protože zdejší „těšnovská křižovatka“ je některými linkami využívána v docela jiném směru než dosud. Směrem k Bulovce z ní teď jezdí linky 3 a 10, směrem k Balabence 8, 16 a 25, směrem k Sokolovské 1, 3, 8, 10 a 16 a směrem do Holešovic pouze 1, 12 a 25.
Palmovka je také důležitou konečnou městských autobusů. Jediný metrobus, který odtud jezdí, je linka 140, již dříve nejdůležitější autobus vyjíždějící z Palmovky.
DEJVICE, BUBENEČ A ZÁPAD PRAHY
Změny v tramvajové dopravě se takřka nedotknou Hradčanské a oblastí západně od ní. Jedinou větší změnou je nahrazení posilové linky 36 do Divoké Šárky linkou 5. Tramvaje s číslem, které dosud v těchto místech nebylo k vidění, budou ze Špejcharu do Šárky zajíždět pouze ve špičkách v prokladu s linkou 26.
Zatímco tramvaje zůstanou v Dejvicích a sousedních čtvrtích do značné míry zachovány, změn autobusů se místní již dlouho obávají. Na Dejvickou nadále zajíždí méně autobusů, některé linky jsou nyní ukončeny u tramvají a v souběžném úseku zrušeny. Lidé se proto obávali zdržení při přestupech a přeplněných tramvají. Jediná páteřní autobusová linka výchozí z Dejvické je 119 na letiště. Význam autobusů 218 je naopak v uvedeném smyslu snížen a linka nově končí již na Nádraží Veleslavín.
SMÍCHOV, BRANÍK A JIHOZÁPAD PRAHY
Oblast Podolí a Braníka je místem, kde jezdí hned dvě páteřní tramvajové linky 3 a 17. Vyváženo je to však zrušením posilové 21. Modřany jsou na tom už hůře, část spojů linky 3 totiž končí v Braníku. Oproti stávající nabídce se však nic nemění.
Na Smíchově dochází k podobnému promíchání některých linek jako na Palmovce. Vyměněny jsou trasy tramvají 4 a 6, „čtyřka“ tedy nově jezdí do Motola, „šestka“ na Smíchovské nádraží a ve špičce až na Barrandov. Zbylé tramvajové linky – 9, 10, 12, 14,16 a 20 – se v této části města nemění.
Autobusová doprava ze Smíchovského nádraží zůstává směrována zejména na východ a západ, směrem k Radotínu má hlavní slovo železnice. Jediná páteřní linka, která jezdí z tohoto uzlu, je autobus 125 jezdící po Jižní spojce. Ta je nově prodloužena až na Skalku, nabízí tak propojení linek metra B, C a A. Zajímavostí je ještě jedno zlepšení tangenciálního spojení ze Smíchovského nádraží na Budějovickou. Nově je možné cestovat bez přestupu autobusem 118, jízdní doba od metra B k metru C se oproti dosavadním komplikovaným cestám přes řeku snížila o polovinu na 14 minut. Severně od dalšího velkého smíchovského terminálu Na Knížecí jsou zkracovány některé linky, které dosud jezdily souběžně s tramvajemi.
Značnou redukci autobusů zažívá Barrandov. Odkloněny odtud jsou linky 104, 246, 247 a 248. Už nejezdí ani 192. Klíčové pro obsluhu Barrandova nadále budou linky 120 a 230 jezdící směrem na Radotín.
KRČ, MICHLE, JIŽNÍ MĚSTO A OKOLÍ
V jižní části Prahy se příliš nemění tramvajová doprava, zásadní je zejména posílení tratě na Spořilov, kam nově jede s linkou 11 také linka 6. „Jedenáctka“ – nyní páteřní linka – je ovšem zkrácena právě na Spořilov, dále ji částečně nahrazuje linka 5. ROPID také výrazně zamíchal s trasováním autobusových linek v okolí Jižního Města. Například prohodil jižní konečné autobusů 114 a 193 (Šeberov a Ústavy AV), autobusy 193 jsou přitom prohlášeny za páteřní. Významná linka 135 je zase odkloněna ve směru ze Spořilova přes Roztyly, Chodov na Koleje Jižní Město, ve směru z centra zajíždí do Sídliště Spořilov.
Dochází také k omezení provozu městských i příměstských autobusů mezi Budějovickou a Kačerovem. Podle ROPIDu není úsek příliš vytížený, například linka 205 dříve výchozí z Kačerova tak začíná až na Budějovické, zatímco třeba příměstská 333 dosud výchozí z Budějovické jezdí z Kačerova.
ŽIŽKOV, VYSOČANY A VÝCHOD PRAHY
Počty tramvajových linek ve východní části Žižkova se většinou nemění, ale dochází k přesměrování některých z nich, a tak na konkrétních zastávkách jezdí jiná čísla než dříve. Důležité je zejména zrušení linky 19, místo které jede z Krejcárku na Palmovku linka 16. Například mezi Želivského a Vozovnou Strašnice zase nově jezdí linky 5 a 26 místo 11, 19 a 26.
Vysočany potom postihlo hlavně zrušení linky 15 – ta však v posledních měsících již nejezdila kvůli výluce. Nicméně až teď je napevno stanoveno, že z Balabenky k Nádraží Vysočany jezdí jediná linka (místo 19 je to 16). Z Balabenky do Hloubětína Libní jezdí dvě linky, „osmička“ vytrvala, místo tramvají 3 jede až na Lehovec linka 25.
SEVERNÍ MĚSTO
Méně tramvají jede na konečné u Vozovny Kobylisy i na Sídlišti Ďáblice. V obou případech mohou cestující využít po jedné lince (17, resp. 10), linky 14 a 25 jsou odkloněny docela jinam.
Mezi nejdůležitější autobusové linky již nepatří 152, která jezdí z Kobylis přes Bohnice do Čimic. O víkendu nejezdí vůbec, v pracovních dnech je provoz omezen. Čimičtí obyvatelé se k metru dostanou linkou 183, která je zařazena mezi metrobusy. Že ovšem zařazení do této skupiny neznamená automaticky zlepšení, dokazuje například linka 200, které se prodlouží intervaly ve špičkách.
Změny v linkovém vedení a zastávkách
U tramvajových linek dochází ke změnám trasy u 17 z dosavadních 25 denních linek. Linky 15, 19, 21 a 36 jsou zrušeny. Zatímco u linek 21 a 36 se jednalo o posilové linky, které měly svůj význam zejména ve špičkách, kdy jezdily z větší části své trasy v souběhu s jinou linkou, tramvaje 15 a 19 jezdily celodenně a celotýdně. Další linky jsou přesměrovány. Ke stávajícím páteřním linkám 9, 17 a 22 jsou přidány linky 3 a 11. K tomu mají cestující k dispozici tzv. páteřní svazky. Pokud budou tramvaje dodržovat jízdní řád, pojedou ve významné části své trasy dvě linky souběžně a jejich intervaly se prostřídají tak, aby odpovídaly intervalům na páteřních linkách. Špičkové intervaly páteřních linek jsou čtyřminutové, o víkendech osmiminutové, večer desetiminutové.
Autobusová doprava zůstává podle ROPIDu v původním stavu z 41 procent. Úpravy se tak týkají 79 linek. Zrušeno jich je devatenáct. Konkrétně jde o autobusy číslo 104, 117, 130, 149, 155, 182, 192, 198, 203, 217, 224, 243, 246, 247, 248, 254, 271, školní linku 569 a linku pro handicapované cestující H2.
Vzniká také nová síť páteřních autobusových linek, tzv. metrobusů. ROPID již nyní označoval některé linky za páteřní, nebylo to však nijak poznat. Nyní se metrobusy poznají na zastávkách i v samotných vozech – například tak, že jejich čísla na orientačních tabulích jsou v rámečcích.
Dochází k drobným změnám charakterů zastávek a také jejich názvů. Deset nových zastávek v systému PID vzniká, dvě z nich jsou tramvajové. Na Karlově náměstí přibývá zastávka navíc ve směru k Národní třídě, druhá novinka je na Letné – zastávka Korunovační je umístěna mezi Letenským náměstím a Spartou. Pozoruhodné je, že při přejmenování se magistrát dopustil kritické místopisné chyby. Zastávku Výstaviště přejmenoval na Výstaviště Holešovice, přestože – navzdory obecnému povědomí – leží jeho areál ve čtvrti Bubeneč (oficiální název je Výstaviště Praha). Tradiční název Vápenka rovněž zaniká, místo něj se nyní jezdí na Vozovnu Žižkov. Oblouková na Žižkově je nyní zastávkou Bohemians, zastávky Na Rolích jsou zase rozděleny podle ulic, ve kterých leží.
PÁTEŘNÍ LINKY:
tramvaje:
- 3 – Kobylisy–Sídliště Modřany
- 9 – Sídliště Řepy–Spojovací
- 11 – Spořilov–Olšanské hřbitovy
- 17 – Vozovna Kobylisy–Sídliště Modřany
- 22 – Bílá Hora–Nádraží Hostivař
autobusy:
- 102 – Kobylisy–Staré Bohnice
- 106 – Nádraží Braník–Roztyly
- 112 – Nádraží Holešovice–Podhoří
- 118 – Sídliště Spořilov–Smíchovské nádraží
- 119 – Dejvická–Letiště Ruzyně
- 124 – Dvorce–Habrová
- 125 – Smíchovské nádraží–Skalka
- 131 – Hradčanská–Bořislavka
- 133 – Florenc–Sídliště Malešice
- 135 – Florenc–Koleje Jižní Město
- 136 – Vozovna Kobylisy–Jižní Město
- 137 – Na Knížecí–Sídliště Stodůlky
- 139 – Želivského–Komořany
- 140 – Palmovka–Čakovice
- 144 – Kobylisy–Poliklinika Mazurská
- 150 – Želivského–Na Beránku
- 154 – Chodov–Jižní Město
- 158 – Českomoravská–Miškovice
- 167 – Na Knížecí–Nemocnice Na Homolce
- 170 – Jižní Město–Pražská čtvrť
- 174 – Hradčanská–Velká Ohrada
- 176 – Karlovo náměstí–Nové Butovice
- 177 – Chodov–Poliklinika Mazurská
- 180 – Dejvická–Zličín
- 183 – Sídliště Čimice–Háje
- 188 – Kavčí hory–Želivského
- 189 – Kačerov–Sídliště Lhotka
- 191 – Na Knížecí–Petřiny
- 193 – Nádraží Vršovice – Šeberák
- 195 – Jesenická–Sídliště Čakovice
- 196 – Smíchovské nádraží–Strašnická
- 197 – Smíchovské nádraží–Chodov
- 200 – Kobylisy–Sídliště Bohnice
- 207 – Staroměstská–Ohrada
- 213 – Želivského–Jižní Město
- 215 – Kačerov–Sídliště Libuš
- 235 – Nové Butovice–Velká Ohrada
- 253 – Smíchovské nádraží–Na Beránku
ROPID: Dosud byla MHD drahá a zastaralá, teď bude levná a moderní
Odpovědné instituce přišly s několika důvody, proč jsou takto rozsáhlé změny nutné. Postupně se totiž ROPID a magistrát vytasily se dvěma stěžejními příčinami. Již od začátku znělo, že je potřeba šetřit. K tomu má dopomoci zejména rušení souběhů autobusů s tramvajemi či jinou kolejovou dopravou (vlaky), popř. autobusů samotných se sebou. Město by tak mělo ušetřit až 400 milionů korun ročně.
ROPID ovšem nabídl ještě další vysvětlení: Stávající podoba MHD má prý původ v roce 1985, kdy byl otevřen první úsek metra B. Od té doby podle ROPIDu docházelo pouze k drobným změnám. Tento důvod ovšem nemusí obstát při srovnání současné změny například s úpravami po spuštění jednotlivých nových úseků metra, které byly pro jednotlivé čtvrti ještě větší (např. zásadní změny tramvajové dopravy v oblasti Karlína a Holešovic po spuštění metra II.B, revoluce v autobusové dopravě na severu města po otevření IV.C1 apod.).
POZOR NA VÝLUKY!
Kvůli zavedení zcela nového systému MHD nekončí v Praze výluky – naopak o víkendu, kdy změny začínají platit, jich probíhá hned několik. Jedna z nich se týká Holešovic, kde přitom dochází k velmi rozsáhlým úpravám linkového vedení tramvají. Až do zahájení denního provozu v pondělí ráno bude uzavřena trať od Dělnické na Vltavskou, tramvaje proto pojedou odklonem přes Nádraží Holešovice. Až do středy 12. září potom potrvá další výluka v oblasti Flory. Náhradní autobusová linka X-16 bude jezdit od Olšanských hřbitovů přes Floru a Perunovu až na zastávku Náměstí Míru.
Od pondělí potom nebudou jezdit tramvaje na přímé trati mezi Morání a Albertovem, tramvaje pojedou odklonem přes Palackého náměstí. Výluka potrvá až do 23. září.
Změny nasazení vozidel
Od počátku organizátor odmítá kritiku omezování spojů tím, že škrty vynahradí zvýšením kapacity. Prodloužení intervalů nebo úplné zrušení některých linek tak má být kompenzováno nasazením kloubových autobusů či dvouvozových tramvajových souprav namísto jednovozových.
V autobusové dopravě je páteřní linka (metrobus) nyní synonymem linky, na které jezdí kloubový autobus. Podle ROPIDu má kloubový autobus o polovinu vyšší kapacitu než krátký vůz. Některé tramvajové linky jsou také posíleny, jezdí na nich dvouvozové soupravy nebo odpovídající článková vozidla. Například na nové páteřní lince 3 se ale podle materiálů ROPIDu objeví na vložených spojích i jednovozové tramvaje.
METROBUSY
S termínem metrobus se setkávají cestující zejména ve městech, která nemají tramvaje, případně ani metro či městskou železnici. Jde o způsob, jak nabídnout cestujícím rychlé spojení, které se vyhne zácpám. Pro města jsou metrobusy levnější (alespoň z krátkodobého hlediska) než výstavba kolejových dopravních systémů. Ačkoli často metrobusy mívají vlastní infrastrukturu, jde nejčastěji o vyhrazené jízdní pruhy, případně o koridory v pěších zónách. Zejména mimo Evropu se ovšem cestující setkají i se speciálními metrobusovými dráhami. Pro metrobusy se často používají speciální vozidla s vysokou kapacitou – například tříčlánkové autobusy v Hamburku. Ve městech s tramvajovou dopravou, která do značné míry plní funkci metrobusů (má vlastní infrastrukturu i vyšší kapacitu než obvyklé autobusy), se ale vyskytují spíše výjimečně.
