Praha – Hlavní budova hlavního nádraží v Praze od architekta Josefa Fanty opět dostává podobu, kterou si jako jeden z největších architektonických skvostů města zaslouží. Dělníci již naplno pracují ve staré hlavní hale, dnešní Fantově kavárně. Kdy dokončí opravu celého secesního paláce, zatím investor neví.
Budovu opravuje firma Grandi Stazioni, která ji stejně jako novou odbavovací halu dostala od Českých drah do dlouhodobého pronájmu. Oprava Fantovy budovy poničené dlouholetým nezájmem o její prostory i intenzivním provozem na magistrále hned před ní začala v nejvytíženějším prostoru, kudy kdysi lidé chodili na vlak a později v něm vznikla Fantova kavárna. „Fantova kavárna by měla být restaurována do jednoho roku. Pro veřejnost a cestující bude přístupná v průběhu jara příštího roku,“ uvedl mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík. Připustil však, že termín dokončení oprav celé budovy je zatím neznámý.
Nádraží bude zase krásné – ale k čemu?
Grandi Stazioni plánuje, že budově nejen vrátí reprezentativní vzhled, který jí náleží, ale také lidem umožní prohlédnout si ji. V tom dnes brání Severojižní magistrála, která zabrala veškerý prostor před nádražím. „Budeme opravovat také přilehlé chodníky a přilehlé prostory před budovou. Jedním z možných řešení je vybudování lávky, která magistrálu překlene,“ přiblížil mluvčí firmy Hamšík. Alternativou by mohl být alespoň přechod pro chodce přes magistrálu. Jeho stavbu nevylučuje vedení Prahy 1, podle místostarosty Daniela Hodka by provoz na magistrále příliš neovlivnil, protože by vznikl v místě, kam beztak obvykle dosahují kolony od Václavského náměstí.
K čemu bude rekonstruovaná nádražní budova sloužit, je zatím ve hvězdách. Zvažované umístění Slovanské epopeje zřejmě už nadobro nepřichází v úvahu – přestože by to podle architekta a historicka architektury Zdeňka Lukeše nejspíše uvítali Alfons Mucha i Josef Fanta. „Byli velcí přátelé,“ upozornil.
Budova nejen Fantova
Stavba budovy, která nahradila tzv. zámecké nádraží – jak se říkalo původní budově nádraží Císaře Františka Josefa – probíhala v letech 1901 až 1909. Již tehdy se z nádraží stávala nejvýznamnější pražská železniční stanice, oproti hlavní „konkurentce“, dnešnímu Masarykovu nádraží, byla průjezdná a postupně získala napojení na všechny hlavní trati, které do Prahy vedly, s výjimkou dráhy od Ústí nad Labem. Tomu také odpovídala majestátnost nové budovy. „Myslím, že je to jedno z nejkrásnějších světových secesních nádraží. Má snad ve světě jediného vážného konkurenta, a to je docela podobně řešená budova hlavního nádraží v Helsinkách,“ zhodnotil stanici, jíž dominuje Fantova budova, architekt Zdeněk Lukeš.
Josef Fanta – též autor například paláce ministerstva obchodu nebo Hlávkových kolejí – ovšem nebyl jediným autorem rozlehlé budovy, která se pro lidi přijíždějící do města stala branou Prahy. „Fanta si vybral celou řadu nejznámějších umělců – těch nejlepších, kteří v Praze pracovali na těch nejreprezentativnějších stavbách. Především je to Ladislav Šaloun, Stanislav Sucharda, Čeněk Vosmík – to jsou sochaři. Z malířů jsou to například Václav Jansa nebo Viktor Stretti,“ přiblížila Jana Sklenářová Teichmanová z Národního památkového ústavu.
A co se zastřešením dvorany?
Zatímco nová hala hlavního nádraží už má rekonstrukci za sebou, nová jsou také nástupiště i koleje a ve Fantově budově konečně začala dlouho odkládaná rekonstrukce, stále zůstává otázka, co se stane s posledním prvkem, který tvoří dnešní komplex hlavního nádraží – obloukovým zastřešením dvorany.
Mohutná konstrukce z oceli a skla nepatří Českým drahám, nýbrž Správě železniční dopravní cesty, Grandi Stazioni ji tak opravit nemůže. SŽDC sama s opravou zatím váhá. „Technická dokumentace k této renovaci je již připravena od roku 2008, kdy procházelo upravou celé hlavní nádraží. Tehdy bylo zastřešení z celkového projekto vyjmuto s ohledem na nemožnost provádět tak rozsáhlé výluky,“ uvedl mluvčí železniční správy Jakub Ptačinský.
