Pardubice - Rekonstrukce Zelené brány se chýlí ke konci, přesto stále není jasné, jak bude nakonec vypadat. Stavbaři, architekti, památkáři ani vedení města se neshodnou na tom, zda by dominanta Pardubic měla mít omítku, nebo jen kamenné zdivo. Až do počátku 20. století se totiž věž omítala.
Omítnout, nebo ne? Zelená brána rozděluje pardubickou radnici
Ani odborníci dnes nejsou zajedno v tom, jestli by dominanta města měla zůstat taková, jak ji zná většina současných obyvatel, tedy s odhaleným kamenným zdivem. Podle architekta Aleše Klose není důvod to měnit. „Takhle ji mají lidé zafixovanou, je na všech pohlednicích, ve všech brožurkách,“ argumentuje Klos.
Naopak památkáři se přiklánějí k omítání. „Zelená brána byla od svého vzniku v první půli 16. století až do roku 1912 plně omítána,“ říká Jan Kadlec z Národního památkového ústavu.
Zelená brána na historické fotografii - s omítkou a bez ochozu
Spor o podobu památky rozděluje město na dva tábory. Vedení radnice se přiklání k alternativě zachovat kamenné zdivo. „Na zelené bráně by mělo zůstat zdivo tak, jak je to teď, i kdyby to mělo stát nějakou korunu navíc,“ míní náměstek primátorky Jindřich Tauber (ČSSD).
Rekonstrukce Zelené brány skončí v srpnu a celkově by měla přijít na 12 milionů korun. Rozhodnutí, zda brána dostane omítku, nechá radnice ale až na začátek příštího roku.
2 minuty
Reportáž Erika Knajfla