Čejkovice – Hrozny jsou dobré nejen na výrobu vína. Krédo, kterým se řídí čím dál víc tuzemských vinařů. Nechali se inspirovat třeba v sousedním Rakousku, kde vyrábějí želé, olej, peletky na topení a teď taky mouku z jadérek. Ta má navíc i řadu výhod – neobsahuje lepek a má silné antioxidační účinky.
Hrozny sesbírat, vylisovat mošt… a zbytek vyhodit. Zavedená praxe, která ale pomalu opouští moravská vinařství. Místo na kompostu končí zbytky po výrobě vína v dalších produktech – třeba v moštu, želé, z peciček se lisuje olej nebo se zrníčka melou na mouku.
„Loni jsme zkoušeli tyto pokrutiny mlít na našem mlýnku, ale výsledný produkt byl dost hrubý. Letos jsme se rozhodli, že si najdeme spřátelený mlýn a odvezli jsme je k mlynáři,“ pochlubil se ředitel Víno Sýkora Michal Bureš jemně pomletou moukou. Ta má navíc řadu plusů. „Je stoprocentně bezlepková, obsahuje spoustu antioxidantů, má vysoký obsah vlákniny,“ vyjmenoval Bureš s tím, že návštěvníci jejich vinařství mouku ochutnají nejčastěji ve formě sušenek, které podávají při degustacích.
Jihomoravští vinaři už umí zpracovat révu vinnou doslova do poslední kapky a posledního jadérka. Pro mnohé byli vzorem producenti ze sousedního Rakouska, kde byli tuzemští vinaři už v roce 2011 načerpat zkušenosti. Do praxe je převedlo asi 15 procent jihomoravských vinařů. Odpadu je totiž při výrobě vína hodně. Třeba ze dvou tun hroznů zbyde asi 50 kilogramů peciček. Z nich lze ale vylisovat 5 až 10 litrů vinného oleje, o který pak může vinařství obohatit svou nabídku.
„Takový nedotknutý segment je třeba kosmetika, kde se dají tyto produkty taky využít. Například mouka do mýdla jako peeling nebo olej do nějakého pleťového mléka,“ popsal projektový manažer Národního vinařského centra Petr Gondáš. Zato parfém už někteří jihomoravští vinaři zkoušeli. Je tak otázkou času, kdy si zákazníci nebudou vybírat jen odrůdu, která jim chutná k pití, ale také tu, která jim voní.
