Praha – Podzemní dráha pod Prahou nevznikala jenom jako dopravní systém. Jeho vyhloubení mělo sloužit i k ochraně obyvatel. Nejznámější součástí jsou tlakové dveře ve stanicích. Do metra se měli Pražané schovat například v případě války, jaderné katastrofy či jiných závažných průmyslových havárií. Na provoz tzv. ochranného systému metra na části trasy C dohlíží autonomní technické centrum na Jižním Městě. Podobných pracovišť na dalších trasách je v metru víc. První vlaková souprava metra vyjela před 40 lety, 9. května 1974. ČT24 se výročí bude věnovat 8. května od 20:00 hod. ve speciálním vysílání.
OBRAZEM: Metro je plné „tajných“ prostor – slouží i k ochraně obyvatel
GALERIE
Jedna z mnoha místností podzemního technického centra, které by mělo sloužit k obsluze technologií krytu civilní ochrany v systému pražského metra.
Ochranný systém metra měl podzemní dráhu ochránit také před velkou vodou. V tomto případě se ale v roce 2002, když přišla mohutná povodeň, ukázalo, že má své nedostatky. Stanice pod úrovní vltavské hladiny byly zatopené. Příčin bylo hned několik - od chyby lidského faktoru, přes udržbové nedostatky jako například nedostatečné utěsnění kabelových průchodek v tlakových předělech až po samotný fakt, že metro bylo stavěno „jen“ na stoletou vodu. Povodňová vlna, která v srpnu 2002 zalila Prahu, byla ale zhruba o dva metry vyšší.
Válečné využití metra nikdy nebylo třeba naostro otestovat. I v něm má ale metro mezery. Tu největší představuje nikdy nedokončené technické centrum na Palmovce. Kvůli tomu se nemohou na kryty přeměnit tunely v úseku Palmovka - Hloubětín, byť se s tím původně počítalo. Technické centrum začalo vznikat v 80. letech v rámci stavby stanice Palmovka, ale na rozdíl od ní skončila stavba „velína“ v půli. Torzo dnes obývají bezdomovci a je oblíbeným cílem návštěvníků pražských ruin.
GALERIE
Nedokončená stavba podzemního krytu na Palmovce
