Praha – Místopředseda Krajského soudu v Brně Jan Kozák navštívil své kolegy na Nejvyšším správním soudu a převzal kárnou žalobu, kterou na něho podalo ministerstvo spravedlnosti. Co měl způsobit, však soudce Kozák nechce říct. Sdělil pouze, že je viněn ve čtyřech bodech, z nichž tři se týkají manipulace s rozvrhem práce a jeden případu insolvence OP Prostějov. Komentovat žalobu brněnský soudce prý nebude, dokud nezačne kárné řízení. Zatímco obsah kárné žaloby už si přečetl, s trestním oznámením, podle kterého měl „mařit úkol úřední osoby z nedbalosti“, se dosud neseznámil.
Na vyjádření ke kárné žalobě má soudce Jan Kozák čtyři týdny. „Zatím se k ní vyjadřovat nemohu, nemám ji detailně prostudovanou,“ řekl dnes redaktorům ČT. Potvrdil však, že se týká jednak insolvence OP Prostějov a jednak podivné manipulace s rozvrhem, kdy si během čtyř týdnů v letech 2010 a 2011 nepřidělil žádný případ. Od rozvrhu se ovšem odchýlil i v případě OP Prostějov, který podle ministerstva původně neměl rozhodovat.
Místopředseda krajského soudu nechce mluvit ani o činech a rozhodnutích, ze kterých ho ministerstvo obvinilo. „Vyjádřím se nejdříve v kárném řízení. Za jak dlouho bude nařízeno, nevím,“ odbyl novináře.
Ministerstvo spravedlnosti podalo na Kozáka také trestní oznámení. Okolnostmi insolvence OP Prostějov i zvláštním volnem soudce Kozáka se tak bude zabývat i policie. Ta nyní vyšetřuje podezření pro maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Problém je zejména v tom, že si jako „místopředseda insolvenčního úseku počátkem loňského roku přidělil v rozporu s rozvrhem práce insolvenční návrh ve věci OP Prostějov a v následujících týdnech nezajistil přidělování dalších insolvenčních návrhů příslušným soudním senátům“. Za porušení ústavního principu spočívajícího v právu na zákonného soudce mu hrozí až tři roky vězení.
Insolvenční řízení s OP Prostějov, jehož kauza skončila už třikrát u Ústavního soudu, bylo Janu Kozákovi nakonec odňato. Stále častěji se pak hovoří o dalších konkursech, které měl na starosti. Advokát významné mezinárodní kanceláře Salans Juraj Alexander například zpochybnil Kozákův postup jak v případě OP Prostějov, tak CE WOOD a lihovarny Korfil s tím, že v něm shledává stejný základ: největší věřitelé jsou omezeni ve svých právech a insolvenční řízení pak proběhne podle přání skupiny menších věřitelů. Jiní také upozorňují na spojení soudce Jana Kozáka s insolvenčním správcem Jaroslavem Svobodou, se kterým řeší poměrně zvláštní případ pily Javořice. A ten zase souvisí se situací společnosti CE WOOD.
Ministerstvo spravedlnosti podalo návrh kárné žaloby a trestní oznámení po kontrole brněnského krajského soudu letos v létě. Inicioval ji předseda soudu Jaromír Pořízek, kterému hrozí za problémy podřízeného Kozáka důtka. Důvodem ministerské kontroly bylo právě to, že jako jediný soud v Česku nepřiděluje insolvenční návrhy soudcům automaticky, a může tak s rozdělováním řízení manipulovat. Na letošní rok pak Kozák podle úřadu připravil rozvrh práce, na základě kterého by mohl nezákonně měnit rozdělení insolvěnčních řízení soudcům. Jako kárné opatření pro místopředsedu soudu Kozáka odpovědného za obchodní úsek navrhl Pospíšil zbavení funkce.
