Nejvýznamnější události a kontroverze kolem „orloje“ v Brně

Brno – Měly to být hodiny, ale zjistit podle nich čas na slavnostním odhalení nedokázal ani jejich spolutvůrce Oldřich Rujbr. Historicky první kulička z 18. září 2010 měla putovat do muzea, jenže do orloje zapadla. V muzeu je tak pouze kopie. Před několika málo týdny odborníci z VUT upozornili na to, že hodiny nejsou ze vzácné černé žuly, ale z dostupnějšího gabra. Připomeňte si nejvýznamnější události a kontroverze, které za dva roky své existence časostroj zažil.

Polovina srpna 2010 – Pod dohledem odborníků na náměstí Svobody začíná růst obelisk z černé žuly. Jenže první zádrhel se objevil už při sestavování - jeden z posledních dílů neseděl a kameníci tak museli jeden kotvicí prvek bruskou odstranit.

18. 9. 2010 – S velkou slávou odhalili představitelé města a spoluautoři nový symbol – černý, šest metrů vysoký hodinový stroj. Jenže oslavy dopadly rozpačitě – první kulička, která měla skončit jako připomínka v Muzeu města Brna, se odkutálela a Brňany překvapil tvar orloje i to, že čas dokázal poznat jen málokdo. Náměstím tak zněl názor, že dvanáct milionů za novou dominantu byly vyhozené peníze.

Podle primátora Brna Romana Onderky (ČSSD) ale není žádný problém, že se nedá z orloje poznat čas. „Každý z nás nosí hodinky, má mobilní telefon. Ten symbol neměl být prvoplánově digitálním přesným časem, ale má symbolizovat, jaký čas prochází městem Brnem a tady tímto náměstím Svobody,“ vysvětlil. Jeho tvrzení má ale háček – když vítěze soutěže na hodinový stroj v roce 2007 vybírala komise složená z odborníků a politiků, zadáním bylo na zrekonstruovaném náměstí vytvořit hodiny. O tři roky později už to ale není priorita.

21. 9. 2010 – Gigantický černý obelisk se leskl na náměstí Svobody tři dny a nepřestával bouřit emoce – nejen přímo na náměstí, ale i na diskuzních fórech. Dvanáct milionů korun za časostroj připomínající nábojnici se Brňanům zdálo příliš. „Na náměstí Svobody se na mě dost lidí obracelo s tím, proč se to jmenuje hodiny, když to čas neukazuje, a část z nich, kdo že si to za 12 milionů korun postavil pomník,“ tvrdil starosta městské části Brno-střed Libor Šťástka.

Spoluautor orloje: Lidé se měli zastavit a přemýšlet nad filozofickou dimenzí času

Autoři po vlně kritiky přišli s řešením a vytiskli letáky, které rozdávali přes den zájemcům. Na návodech bylo názorně vykresleno, jakým způsobem mohou lidé čas vyčíst. Jenže vysvětlující letáky opět nesly otisk poněkud komplikovanějšího smýšlení autorů. „Tady ta minutovka se sklání. Podle toho, v jakém úhlu se skloní, tak to ukazuje čtvrt, půl, tři čtvrtě a celou hodinu… No ale to chce vysokou školu,“ poznamenala tehdy jedna z žen, která se jako jedna z mála v informačním letáku zorientovala.

Lidé se učí číst čas na brněnském \"orloji\" (zdroj: ČT24)

„Dneska je čas vnímán v podstatě jako banální informace a my jsme chtěli tomu času dát větší filozofickou dimenzi. V této době nás všechny čas jenom honí a my jsme chtěli, aby se lidé zastavili a přemýšleli nad tím, co je to čas,“ vysvětluje autor návrhu Oldřich Rujbr. Pro všechny, kterým nestačila filozofická dimenze času, a chtěli vědět, kolik je hodin, přiložil k obelisku neznámý majitel svůj vlastní budík.

Dvanáct milionů za novou dominantu přitom zdaleka nebyl konečný účet – ČT tehdy zjistila, že její provoz a údržba vyjde na 720 tisíc korun za rok. „Nejvyšší částka se pohybuje za výdaje za energie, která je ročně 100 tisíc korun, kontrola vnějších čoček a fungování stroje 192 tisíc korun, zhruba 40 tisíc korun pojištění toho stroje,“ vyjmenoval náklady mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Silvestr 2010 – Brněnský orloj zažil první silvestrovské oslavy, odbití půlnoci si na něm ale Brňané užít nemohli. Město jej z preventivních důvodů nechalo zakrýt speciálně vyrobeným vakem.

  • Orloj je před světlicemi ochráněn zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3161/316082.jpg
  • Příprava orloje na Silvestra zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3161/316078.jpg
  • Příprava orloje na Silvestra zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3161/316079.jpg
  • Příprava orloje na Silvestra zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3161/316080.jpg

1. 3. 2011 - Ekologičtí aktivisté z Nesehnutí zahalili brněnský orloj do transparentu s nápisem „10 dní, které mohou změnit Brno“. Chtěli tak upozornit, že zbývá posledních 10 dní na veřejné připomínkování územního plánu. Magistrát, kterému jindy úzkostlivě střežený orloj patří, prý o akci nevěděl. Transparent tak vydržel na náměstí celou hodinu.

NO COMMENT: Organizátoři happeningu umístili transparent na orloj (zdroj: ČT24)

12. 4. 2011 – Černá nábojnice se na několik desítek minut proměnila v kosmickou raketu Vostok 1, kterou Jurij Alexejevič Gagarin odletěl na cestu kolem planety Země. Dominantu náměstí využili pro svůj happening umělci z HaDivadla, které tak lákalo na svoje představení o věčně usměvavém majorovi sovětského letectva. Happening proběhl na minutu přesně padesát let poté, co Gagarin skutečně vzlétl do vesmíru.

NO COMMENT: Happening herců HaDivadla k 50. výročí odletu Gagarina do vesmíru (zdroj: ČT24)

19. 1. 2012 – Orloj začal přitahovat happeningy. Tentokrát se okolo něj sešla zhruba stovka recesistů ověnčených běžkami nebo boby, kteří se tancem a hlazením dominanty náměstí snažili přivolat sníh. „Tancuju, aby byl sníh, aby všechno bylo krásné, bílé,“ zdůvodnil svoji účast mladík.

NO COMMENT: Rituální happening Sněžit Brno (zdroj: ČT24)

2. 8. 2012 – Odborníci na horniny z VUT přišli s překvapivou informací, že orloj není z vzácné černé africké žuly, ale z rozšířenější horniny gabro. Právě výjimečný materiál byl vedle hodinového stroje důvodem, proč za něj Brno zaplatilo 12 milionů korun.

Spoluautor hodinového stroje Petr Kameník ale odmítá, že by místo vzácného kamene zvolili levnější náhražku. „Rozhodně jsme radnici neošidili. Máme od toho doložené certifikace, je skutečně z Jihoafrické republiky. Jsme přesvědčeni, že z těch černých kamenů je to velice kvalitní řešení, jestli to skutečně je žula nebo gabro,“ řekl. Ani na brněnském magistrátu informace z univerzity poprask nevyvolala. „V projektové dokumentaci je uveden požadavek na materiál s názvem Nero Zimbabwe a podle mých informací tento materiál byl také použit,“ tvrdil náměstek primátora Robert Kotzian (ODS).

Lukáš Krmíček, Fakulta stavební VUT v Brně (zdroj: ČT24)

Kuličky jako vášeň - nejlepší sběrači jich mají přes stovku

Za dva roky, co orloj každý den v 11 hodin vydává skleněné kuličky, si z jejich sbírání řada Brňanů udělala vášeň. Ti nejlepší už jich mají na svém kontě přes sto. U orloje stávají skoro denně. „Je to kumšt. Kouzlo je v tom si to vyzkoušet a pak poprvé kuličku chytit. I když se mi pár pokusů ze začátku nedařilo, tak jsem to nevzdal,“ popsal sběratel Karel Antonszewski.

„Najít to správné místo, odkud kulička ten den vypadne, je záludné, protože vypadne pokaždé jinde. Musíte to sledovat delší dobu, teprve pak vidíte, jak padá. Moje úspěšnost je tak jedna za týden, protože často stojím o jedno místo vedle,“ poodhalil tajemství úspěchu Tomáš Sedlák. Od loňského června už nasbíral 119 kuliček, nechal si jich ale jen devět. Zbytek rozdal. Stejně jako rekordmanka Marta Šebestíková, která odchytila 127 kuliček. „Baví mě ta soutěž, souboj s kolegy, kdo kuličku získá. Když je třeba Tomášovi vyfouknu, tak se rozčiluje,“ řekla s úsměvem. Také ona většinu rozdala.

Sběrači kuliček z orloje na náměstí Svobody (zdroj: ČT24)

Na internetu kolují desítky obrázků a videí, kde se na orloji vyřádila lidová tvořivost. Na jednom z nich nová dominanta náměstí Svobody dokonce vybouchla.

Písničku orloji věnovala také brněnská kapela Poletíme?.