Praha - Po dvou a půl letech rekonstrukce se dnes pro návštěvníky otevřely hradní Jižní zahrady, z nichž se naskýtá jeden z nejkrásnějších výhledů na hlavní město. Oprava jim vrátila původní podobu, kterou jim ve dvacátých letech minulého století vtiskl slovinský architekt Josip Plečnik. Rekonstrukce stála 69 milionů korun.
„Většina lidí, když se šla podívat do zahrad Pražského hradu, šla na severní stranu. Myslím, že teď vzniká obrovská příležitost a motivace pro Pražáky i přespolní, aby se sem přišli podívat,“ řekl na slavnosti k znovuotevření areálu prezident Václav Klaus, který při té příležitosti do Prahy pozval slovinského ministra školství Žigu Turka. Vítaly je postavy převlečené do historických kostýmů, jako například Rudolf II. a jeho múza, nebo Masarykova dcera Alice.
Podle Klause se jedná zřejmě o poslední rekonstrukční počin v jeho pomalu končící desetileté prezidentské éře.
Jižní zahrady tvoří pás zeleně pod hradem mezi Hradčanským náměstím a vyhlídkou Na Opyši. Plečnik je vybudoval pro prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Správa Pražského hradu nechala opravit kanalizaci, která před tím byla v havarijním stavu, kvůli čemuž hrozil sesuv zahrady. Změnily se trasy cest, pryč jsou asfaltové povrchy a železobetonový plášť trafostanice. Park má nové trávníky, moderní zavlažovací systém. Zásadní proměnou je pak obnova Plečnikovy velké vyhlídky pod Býčím schodištěm. V 60. letech minulého století se vyhlídka ze dvou třetin zřítila. „Na obnovu byl použit systém mikropilot, který zajišťuje stabilitu konstrukce. Je spuštěn pod spodní úroveň zahrad britského velvyslanectví do hloubky 16 metrů,“ popisuje projektant Václav Hrabík.
Zahrady jsou přístupny denně od 10:00 do 20:00 zdarma. Vejít se do nich dá z Hradčanského náměstí, z vyhlídky Na Opyši nebo po Býčím schodišti z II. hradního nádvoří. Hrad i malostranské podhradí láká k prohlídce i jiných zelených prostranství. Jen kolem hradu tvoří prstenec zeleně šest zahrad.
Rajské zahradě vévodí váza z mrákotínské žuly
Před jižním průčelím Hradu navazuje na soukromou zahradu arcivévody Ferdinanda z padesátých let 16. století takzvaná Rajská zahrada. Přístupná je z Hradčanského náměstí od vrcholu Nových zámeckých schodů nebo v opačném směru ze zahrady Na Valech. Její úpravu do současné podoby navrhl opět architekt Plečník.
Dominantou této zahrady je velká dekorativní mísa z jednoho kusu žuly umístěná na třech kvádrech o váze 40 tun. Na hranici mezi zahradami Rajskou a Na Valech stojí Matyášův altán spolu s plastikou Dobrý pastýř od Josefa Kalvody z roku 1922.
