Praha – Na území Nákladového nádraží Žižkov vzniká nová kulturní scéna. Areál chtěli původně přestavět developeři, loni ale nabyl statusu kulturní památky, což jeho budoucnost prozatím změnilo. Od jara do podzimu se zde bude hrát divadlo, pořádat výstavy i koncerty. Vloni se v protorách nádraží konal Designblok a Bienále, letos se kulturní pásmo výstav, koncertů a divadelních vystoupení nezastaví od dubna do října.
„Letos jsme vyčlenili z rozpočtu městské části necelé dva miliony korun na podporu kulturních akcí,“ uvedl zástupce starostky Prahy 3 Matěj Stropnický. Návštěvníci uvidí divadelní představení speciálně vytvořená pro specifický prostor funkcionalistické stavby, budou se moci zúčastnit filmových projekcí nebo hudebních akcí a workshopů na téma architektura či kinematografie. Praha 3 chce ve spolupráci s neziskovými a zájmovými organizacemi otevřít nádraží pestrému okruhu diváků, dodal Stropnický.
Účast na kulturním programu letos znovu přislíbilo Divadlo letí, ale i organizátoři United Islands, Galerie Jaroslava Fragnera a Národní filmový archiv. V září se tu uskuteční Dny žižkovského kulturního dědictví. Syrovost prostředí nahrává i projektu Miroslava Bambuška Ropa. Suterénní skladovací hala stejně jako kolejiště poslouží jako jeviště a hlediště zároveň.
Festival podporuje vlastník areálu České dráhy i developer, který chtěl část nádraží zbourat a přestavět na byty a kanceláře. „Věříme, že tu lokalitu udělají zajímavou pro veřejnost, což je předstupeň toho, aby do budoucna mohlo dojít k revitalizaci objektu,“ uvedl ředitel Sekyra Group Leoš Andrle. „Širší veřejnost v Praze si uvědomí, že ta památka bude žít, a to je důležité pro ministerstvo kultury, magistrát i developery, kteří tam cítí určitý potenciál,“ doplnil ředitel galerie Jaroslava Fragnera Dan Merta.
Kolem osudu funkcionalistické budovy se vedou bouřlivé diskuse
Revitalizace kulturní památky by mohla začít po změně územního plánu nejdřív za 3 roky. Představy developera, památkářů i radních se shodují v tom, že by nádraží poskytlo zázemí různým kulturním institucím – třeba národnímu filmovému archivu.
Kolem osudu funkcionalistické budovy se vedou bouřlivé diskuse už několik let. Společnost Žižkov station development, která vznikla spojením Českých drah a firmy Sekyra Group, plánovala rozsáhlou výstavbu, jíž mělo nádraží ustoupit. Proti demolici se ale postavila část odborné i laické veřejnosti. Ministerstvo kultury nakonec loni na jaře rozhodlo, že nádraží, které stojí na rozsáhlých nevyužívaných pozemcích, musí být zachováno. Původní plány na výstavbu nové městské čtvrti ale i nadále trvají. Nádraží se stane jejím centrem.
Leoš Anderle ze společnosti Sekyra Group už dříve uvedl, že cestu vidí ve spojení neziskového sektoru s komerčním. Pomoci by měly také státní instituce. Náklady na konverzi totiž překračují možnosti městské části i developera, upozornil.
Stavba z 30. let patřila podle odborníků k nejmodernějším svého druhu v Evropě jak z hlediska technologie, tak z hlediska architektury.
Nákladové nádraží Žižkov bylo vybudováno v roce 1936 jako koncové velkokapacitní nádraží, sloužící k překládce a skladování zboží. Funkcionalistické industriální budovy jsou architekty velmi ceněny. S nárůstem kamionové dopravy ztrácelo nádraží postupně na významu a v roce 2002 byl provoz ukončen. V současné době využívají areál logistické, spediční a velkoobchodní společnosti jako sklady. Budovy však postupně chátrají.
