Moravské naftové doly zahájily zkušební vrty v Žarošicích. Sonda bude hledat ropu a zemní plyn ve víc než dvoukilometrové hloubce. Těžba Moravských naftových dolů byla loni kvůli nižším cenám ropy a plynu menší. Některým vrtům také pomalu docházejí suroviny. Do útlumu jde například těžba v Dambořicích.
Čtyřicet metrů vysoká nová vrtná souprava začala zkoumat ložiska ropy a zemního plynu u Žarošic. Zatím je zhruba kilometr a půl hluboko. „Předpokládám, tak kolem čtrnácti dnů by mohlo být jasno po krátké čerpací zkoušce, jestli máme nějaké zajímavé výsledky,“ vysvětlil vedoucí úseku vrtání MND Jan Duroň.
S nadějí na přilepšení do obecní kasy se na nový vrt přišel podívat i starosta Žarošic. Na peníze z těžby je obec zvyklá. Před deseti lety dostávala dvacet milionů korun ročně, teď je to něco málo přes milion. Investovat má do čeho. „Děláme kanalizaci a čističku odpadních vod, která stojí 57 milionů,“ řekl starosta Žarošic Václav Vágner (nez.).
Kolik plynu se vytěží, bude záležet na jeho ceně
Naftaři sice dělají zkušební vrty, kolik toho nakonec vytěží, ale závisí mimo jiné i na cenách ropy a plynu. „My se chováme ekonomicky a ta těžba bude záviset na tom, jaké budou ceny,“ vysvětlila mluvčí Moravských naftových dolů Dana Dvořáková.
Právě množství vytěžené suroviny starosty okolních obcí zajímá. Určuje totiž sumu do rozpočtu od báňského úřadu. Například Dambořice, byly ještě před třemi lety jednou z nejbohatších obcí na jihu Moravy. Dostávaly za rok skoro čtyřicet milionů korun, letos kvůli útlumu těžby očekává obec částku jen kolem jednoho milionu. „Bude to znamenat přehodnocení určitých výdajů,“ řekl starosta Dambořic Zbyněk Pastyřík (nez.).
Vytěžené vrty slouží jako zásobníky zemního plynu
Možné už nebudou takové investice, jako třeba tato příprava pětasedmdesáti parcel pro rodinné domy, které obec prodává za padesát korun za metr čtvereční. Na dohled mají těžební středisko s úpravnou ropy, které pořád pracuje, přes Dambořice stále jezdí nákladní auta. „Pokud nám třeba poškodí komunikaci, tak na žádost nám ji opraví,“ řekl starosta Dambořic.
Vytěžené vrty společnost využívá jako zásobníky plynu. Mezi Dambořicemi a Uhřicemi jsou hned dva. „Ložisko se do určité míry vytěží a pak ten volný prostor může být využíván pro skladování plynu,“ vysvětlil předseda představenstva MND Gass Storage Karel Luner.
Česko zemní plyn především dováží
V jednom zásobníku je uskladněno tolik plynu, kolik by stačilo na rok pro zhruba čtvrt milionu domácností. Přesto téměř veškeré potřeby České republiky, co se týče zemního plynu, musí být pokrývány dovozem. Domácí produkce dosahuje pouze jednoho až dvou procent dováženého množství.
V Česku se zemní plyn těží především ve třech oblastech. Na jižní Moravě to je vídeňská pánev a karpatská předhlubeň. Na severní potom další část právě karpatské předhlubně a hornoslezská pánev. Ve všech ložiscích je zhruba dvacet osm tisích milionů metrů krychlových plynu. Ročně pak společnosti vytěží okolo sto devadesáti osmi milionů kubíků.
V Dolní Rožínce končí těžba uranu
Krom ropy a zemního plynu se ze strategických surovin těží v Česku například i uran. Důl Rožná na Vysočině je dokonce posledním místem svého druhu ve střední Evropě. Těžba ale končí. Minulý týden odešlo na sto sedmdesát zaměstnanců a do konce roku by měl důl skončit úplně. Ruda je v dolu už téměř vytěžená a dalším důvodem je i její klesající cena.
