Šumava – Šumavské pohraničí podle odhadů stále skrývá stovky utajených bunkrů, které byly vybudované v padesátých letech jako součást speciálního podzemního opevnění tehdy vzniklé „železné opony“. Mnoho z nich se během let ztratilo z evidence a vstupy do nich jsou navíc zasypané. Vyhledávat je nyní chtějí reportéři stanice Českého rozhlasu Leonardo. Na svou první expedici přibrali vojenské historiky a také štáb České televize.
V lese nedaleko přechodu Strážný se pod zemí skrývá betonový labyrint. Badatelé, kteří zde hledají cestu dovnitř, narazili pod půlmetrovou vrstvou hlíny na poklop. „Armáda sice má archiv, ale za 50 let nastaly takové změny, že už to podle něj dohledat nelze,“ uvedl autor projektu „Hledání poválečných bunkrů“ Petr Slavík z Českého rozhlasu.
Do šachty pronikají badatelé ve skupinách, v cestě jim stojí první těžké dveře. Za nimi je místnost, která má rozlohu zhruba 16 metrů čtverečních. Stěny jsou stále bílé, v rohu je filtrační soustava, která funguje bez větších problémů. „Je až neuvěřitelné, jak je objekt uvnitř zachovalý,“ prohlásil Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. Podle historiků jde o ženijní úkryt pro dvacet lidí. Vojáci jej vybudovali v 50. letech, měl sloužit pouze k přežití při útoku jadernými zbraněmi. „Postavilo se jich zhruba 2000 a jsou rozptýlené od Aše po Český Krumlov,“ podotkl Pavel Minařík z Vojenského historického archivu.
Armáda měla polní opevnění jen jako zálohu. „Objekty neměly stálou posádku, byly aktivovány až v případě potřeby,“ vysvětlil historik Martin Dubánek. Přesná evidence bunkrů podle vojenských archivářů neexistuje, proto přivítali, že po ztracených podzemních objektech začali pátrat pracovníci Českého rozhlasu. O pomoc požádali i místní. „Mají tři lokality, v každé je 50 až 70 bunkrů, které dohledané nejsou,“ dodal Petr Slavík.
Poválečné bunkry zůstanou uzavřené, armáda s jejich zpřístupněním nepočítá. Historici vchody opět zasypou.
